Psychologický přístup je znát opravdu na každé stránce. Veskrze jsou použita taková slova, která usínajícímu doslova vnucují spánek. Často musíte používat zívnutí. Výraz spát se na několika málo stranách objeví asi tisíckrát. Velké části rodičů se bude zdát kniha trochu připitomělá a někteří ji možná i zahodí. Samotná pohádka je velice jednoduchá a v podstatě vás příliš nezaujme. Hlavní je především její účelnost. Rovněž musím zmínit i poměrně zdařilé ilustrace. Na první pohled sice opět působí dost nenápadně, ale zároveň mají své osobní kouzlo. Dětem by se mohli určitě líbit a zaujmout právě svou střízlivostí.
Asi všichni již určitě pochopili, že pohádka O králíčkovi, který chtěl usnout není jen tak obyčejnou knihou. Ostatně to není ani jejím účelem. Abych řekl pravdu, v mém případě se pomocí ní zatím uspávat nepodařilo. Ale to je i díky tomu, že mám příliš malé dítě. Psychologický vliv je totiž nesporný a určitě věřím tomu, že mnoha nespálkům může pomoci při jejich těžkém boji. Celkově se tedy určitě jedná o zdařilou práci a především velice originální a moderní.
Autorovi se podařilo přijít s něčím, co alespoň u nás nemá příliš obdoby. Bohužel i vzhledem k naší mentalitě se dá předpokládat, že v mnoha zemích bude mít králíček Kája větší úspěch. Česká republika podle mého není tolik přístupná podobným věcem, které v zahraničí mohou být daleko oblíbenější. Přesto by tuto metodu měl vyzkoušet každý rodič. Nic se s ní určitě nemůže zkazit, ale zároveň vám může dopřát daleko jednodušší uspávání. Navíc se už chystá i pokračování, takže koho by toto dílko omrzelo (což se vzhledem k jeho krátkosti určitě brzo stane), může se těšit na další podobný příběh.
Autor: Lukáš Loužecký