Lisu doteď všichni považovali za milující matku, která se vzorně stará o tři děti. Jenomže co si myslet o tom, že se jí během hry na schovávanou ztratila čtyřletá Ella? Při čtení budete jako na houpačce s emocemi a v jistém okamžiku si uvědomíte, že příběh nastavil zrcadlo nejen Lise, ale i vám.
Anglická spisovatelka Linda Greenová (1970) už od útlého věku věděla, že chce být spisovatelkou. Jako devítiletá napsala příběh o ponících, ale sama později uznala, že nebyl připravený k publikování. Během dospívání tvořila kratší prozaické útvary, účastnila se rozličných literárních soutěží a psala do šuplíku. Po promoci začala pracovat jako novinářka a později k tomu přidala i vedení kurzů tvůrčího psaní. Úspěch se nakonec dostavil a Greenová má dnes na svém kontě osm bestsellerů. Její specializací jsou psychologické thrillery s prvky hororu a přesně taková je i Před pikolou za pikolou, novinka z nakladatelství Bookmedia.
Kniha je nápaditá, originální a není v ní nic, co by připomínalo žánrová schémata nebo klišé. Ti, kteří rádi rozdělují literaturu na komerční a uměleckou, budou muset uznat, že Před pikolou za pikolou má všechny znaky vysoké literatury a zároveň si vás omotá kolem prstu rychleji než leckterá oddechovka. Příběh je hodně psychologický a vyžaduje si plnou pozornost vnímavého a empatického čtenáře. Hodně věcí je tu schovaných pod povrchem a pravda se odhaluje jen polehoučku. „Před pikolou za pikolou“ nehýří zápletkami, ale emocemi. Možná si budete myslet, že je víceméně jasné, o co jde, ale věřte mi, že opak je pravdou.
Greenová rozehrála na malé ploše a jen s několika aktéry drama hodné Shakespeara. Srovnání přímo vybízí k tomu, abych použila slovo „tragédie“, ale jak sami uvidíte, nebylo by to přesné. Některé věci tu jsou hodně surové a necitlivé, ale vy přesto pocítíte, že v sobě mají naději a útěchu. Svým postavám autorka nedopřála žádné soukromí a rozpitvala je jako laboratorní myši. Uvědomujete si, že když se před vámi cukají, měli byste je litovat, ale nejsem si jistá, že zrovna tohle budou pocity, které ve vás vzbudí. Nikdo tu není černý nebo bílý a všichni v sobě mají kladné i záporné vlastnosti.
Teoreticky bychom měli soucítit s Lisou, která přišla o dceru, jenomže bude to tak opravdu? Ellu si odvedla postarší Muriel, která by měla symbolizovat zlo, ale pro její jednání najdete omluvy a snad i pochopení. Podobně rozporuplné pocity vzbudí Matthew a jeho přítelkyně s přezdívkou Vrabčinka. Před pikolou za pikolou je geniální a neuvěřitelně čtivá sonda do pochroumaných duší a vy budete mít o čem přemýšlet. Významy pojmů „normální“ a „nenormální“ dostanou nový rozměr a příběh vás naučí něco o toleranci a pokoře.
Krása téhle knihy není v překombinovaném ději a šokujících zvratech, ale v tom, o čem autorka píše a jak o tom píše. Před pikolou za pikolou má v sobě cosi křehkého a zranitelného. Příběh se vám dostane pod kůži, a i když si v některých momentech budete přát knihu odložit, nedovolí vám to zvědavost ani autorčin podmanivý styl psaní.
Autor: Veronika Černucká
