Řada výpravných encyklopedií Průvodce českou historií je společným dílem autorů Aleny a Vlastimila Vondruškových. V těchto publikacích se věnují životu v našich zemích od vzniku českého státu do počátku moderní doby. Jednotlivé díly postihují na základě hmotných, písemných a ikonografických památek nejdůležitější fakta a popisují vývoj jednotlivých fenoménů. Po dílech věnovaných městu, vesnici a církvi vyšel čtvrtý, který se zabývá vývojem domácké, řemeslné a manufakturní výroby.Komu je řada knih Průvodce českou historií určena?
Přiznáme se, že na podobné otázky neodpovídáme rádi. Knihy jsou přece určené všem a je omyl domnívat se, že lidé jsou rozděleni podle toho, zda se zabývají historií, zeměpisem či politologií. Tak to prostě nefunguje. My oba pevně věříme, že lidé jsou bytosti zvídavé a každý si rád přečte od všeho něco. V našich knihách nabízíme netradiční pohled na historii, ale netvrdíme, že kniha je určená jen zájemcům o dějiny. Své si tam jistě najdou milovníci umění, domácí kutilové, hospodyně i chalupáři, učitelé, studenti, prostě každý, komu v dnešní uspěchané době nezakrněly kulturní potřeby na úrovni bulvárního tisku. Rozhodně to však není nezáživná učebnice, není to ani senzacechtivá kniha, ale seriózní a v maximální možné míře faktografický a přehledný výčet historických souvislostí a faktů. Právě na hledání souvislostí si oba potrpíme, protože bez nich nelze historii rozumět, jinak se jedná jen o vršení jmen a dat. Život našich předků je přece začátek cesty, po které kráčíme i my a mělo by nás zajímat, jaká ta cesta doopravdy je.
Najdou čtenáři v těchto knihách třeba nějaké tipy na výlety?
Nejnovější díl je věnovaný dějinám řemesel a počátkům manufaktur. To je zdánlivě málo zajímavá část historie a hospodářské dějiny tak většinou patří v učebnicích k popelkám. Pokud se však čtenáři vydají na místa, která v knize popisujeme, budou rozhodně překvapeni, protože stará technická zařízení mají nejen půvab, ale ohromí i jednoduchostí a účelností provozu. V několika skanzenech lze tu a tam vidět některé v chodu. Uvádíme však i technické památky, které stojí dosud mimo muzejní areály, ve svém původním prostředí na vesnicích či v blízkosti měst. V knize jsou také vyobrazení z muzeí, a pokud někoho řemesla zajímají, snadno zjistí, která muzea mají příslušné sbírky a čeho se týkají.
Máte s manželkou nějak rozdělenou práci na knihách? Jak vypadá vaše spolupráce?
Projekt, který určuje téma, podobu a styl chystané knihy, tvoříme vždycky spolu. Podle našeho zaměření si pak rozdělíme jednotlivé pasáže. Plány jsou ovšem od toho, aby se neplnily. Záhy zjistíme, že by se některá témata měla rozšířit (historie je přece bezbřehá), a uděláme to, protože existují relevantní prameny. Horší je, pokud bychom něco potřebovali lépe objasnit, ale prameny prostě chybějí a není z čeho brát. Často se ovšem dostaneme do situace, že původní projekt nabude takových rozměrů, že by se do knihy vše nevešlo a nastupuje další fáze, jíž je redukce. Vedeme vášnivé spory o to, co vypustit. Obvykle máme rozdílné názory a nakonec dochází k výměnnému obchodu, já ponechám to, ale ty vypustíš
tohle. Jak se potom blíží termín odevzdání, snažíme se své resty přesunout na toho druhého a škemráme, zda by za nás alespoň půl kapitoly nenapsal. Když je rukopis konečně hotový, pak ho společně přečteme a do pasáží toho druhého vkládáme dodatky a důležitá data (kritický bod společné tvorby). Hotový rukopis se
pak graficky zpracovává pod vedením mé ženy Aleny, neboť, jak přiznávám, má jako žena samozřejmě lepší vkus.
Odkud získáváte fotografie, kterými jsou knihy doplněny?
Většinu si pořizujeme sami. Model je takový, že nejprve vytvoříme plán míst, která jsou zajímavá a důležitá. Já je pak už „jen“ objedu a vyfotím. Společně pak vybíráme takové fotografie, které jsou nejen pěkné na pohled, ale především zobrazují co nejnázorněji ten fakt, který chceme obrázkem dokumentovat. V knize o řemeslech jsou však také archivní snímky z muzeí, které nám poskytli naši kolegové.
Celá série má mít celkem sedm dílů. Podle čeho jste vybírali témata?
Pokusili jsme se obsáhnout základní celky života společnosti – sídla, interiéry, módu, práci, učenost i zábavu. Není to standardní výběr, ale spíše pokus o průřez v některých ohledech trochu netradiční. Ale právě ten nám umožňuje ono výše zmíněné hledání souvislostí.
Alena a Vlastimil Vondruškovi
Další tři díly o šlechtě, kažodenním životě, vzdělanosti a kultuře ještě postupně vydá nakladateství Vyšehrad.
Text: Kateřina Žídková
