Recenze: Hřích náš každodenní

archiv revue
Nejnovější „dánovkou“ je velmi silný a bohužel i stále aktuální příběh s názvem Hřích náš každodenní.

Jedná se o sedmý díl ze série Naše Město, takže ve slovenském originále vyšel už v roce 2008. Nic mu to však neubírá na čtivosti ani aktuálnosti.
 

V průchodu starého domu v centru města našli popeláři zakrvácenou mrtvolu muže. Po prvním ohledání je jasné, že se jedná o mladého chlapce, který má na těle navíc stopy mučení. Detektivové Krauz a Chosé na místě činu nacházejí příliš moc krve, a navíc je i na vzdálenějších a podivných místech jako je balkon rozmazlené zbohatlické Zdeny. Kdo mohl spáchat tak ohavnou vraždu? A jakou roli v tom hrají děti ze sídliště?
 

Hřích náš každodenní je silný tím, že se jedná o mladého chlapce, a řádky, které se věnují rozhovorům s jeho rodiči, jsou náročným čtením:
 

„Petr měl… Bože můj!!!... Má!!... krátký hnědý vlasy, modrý oči, u pupku vodorovnou jizvu od koloběžky, spadnul, když mu bylo pět, a museli mu to šít… dlouho se hojila, protože dostal infekci a už nikdy nezmizí… říkal doktor. Naposledy měl oblečený bílý tenisky Nike, modrý džíny, žlutohnědý tričko a hnědou bundu. Proč nevíte, jakou měl barvu očí… ten mrtvej… kluk?“

„Protože… protože…“ Krauz si představil zdemolovanou tvář a víčka opuchlá tak, že se spojovala do úzké štěrbiny, „protože to budeme zkoumat až při pitvě.“ Nemohl jí říct pravdu. (str. 71)
 

Dominik Dán zde na jednu stranu popisuje bez příkras, na druhou jsou jeho vyšetřovatelé opravdu lidští a když jim není zrovna do řeči, dokážete si tu atmosféru až velmi živě představit. „Váňa nejedl, Kuky nevtipkoval… nikdo nic neříkal, jen mlčeli. Mužům asi občas přijde vhod jen tak si pomlčet.“
 

Při čtení se zpočátku zdá, že pachatelem může být kdokoliv a čtenář si není ničím jistý. Pak najednou přijde zlom a přicházejí stopy, ze kterých mrazí a raději byste je ani nečetli. Kniha skvěle graduje a poslední stránky zapříčiní, že zůstanete chvíli sedět s otevřenou pusou, slzami v očích nebo i zlostí. Uvědomíte si totiž, že to vše není jen fikce a že hříchy se zkrátka dějí…
 

Dominik Dán (1955) je slovenský spisovatel píšící pod pseudonymem z bezpečnostních důvodů. Pracuje jako kriminalista, dodržování anonymity je předpokladem pro výkon jeho zaměstnání. Při psaní čerpá ze své dvacetileté kriminalistické praxe a jeho romány jsou detektivní. Příběhy se opírají o skutečné události a děj se odehrává v polistopadovém Slovensku. Dominik Dán vydal první knihu s detektivem Richardem Krauzem Popol všetkých zarovná v roce 2005 a nyní má tato série přes 30 dílů. 

Hodnocení: 93 %
Autor: Jana Langerová 

 

 

 

 

 

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty

Hřích náš každodenní (7.)

0.0 0
od 286

Ve stínu (31.)

0.0 0
od 286

Klubko zmijí (30.)

0.0 0
od 249

Nevinným se neodpouští (19.)

0.0 0
od 229

Nevíš dne, ani hodiny (29.)

0.0 0
od 229
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Na první pohled mě uchvátila obálka a anotace knihy mi slibovala přesně to, v co jsem doufala. A taky jsem to dostala, dokonce mnohem víc. Žádné takové fantasy jsem ještě nečetla, a to jsem celkem zvyklá na krvavé scény z různých severskýchPro citlivé povahy, kterým vadí násilí a explicita to určitě není. Autorka se s tím opravdu nepáře a pěkně vám to rozpitvá, stejně jako Nita pečlivě pitvá mrtvoly nepřirozených.
V pondělí 16. prosince jsme měli v Domě knihy vzácného hosta. Do Ostravy přijel na besedu MUDr. Tomáš Šebek, který zde představil svou knihu Objektivní nález: Moje nejtěžší mise.
Vyhrajte TraDiář 2025, který je určen pro všechny milovníky tradic, hodí se do každé rodiny – pro maminky, babičky i pro ty, kteří děti nemají. Pro všechny, kteří rádi používají tištěné diáře a chtějí se dozvědět něco víc a pomocí tradic se znovu napojit na přírodu a komunitu lidí kolem sebe. Čeká na 4 výherce!
Prémiový obsah
číst více