Recenze: Ilustrovaný atlas nejpodivnějších pravěkých tvorů

archiv revue
Švédská ilustrátorka ve své tvorbě opustila současnou faunu a vrhla se na to, přiblížit čtenářům prehistorická zvířata. Pro děti to je kouzelná cesta poznáním.

Architektka a výtvarnice Maja Säfströmová nás po zdařilých knihách Ilustrovaný atlas neuvěřitelných faktů o zvířatech a Ilustrovaný atlas legračních faktů o mláďatech přenese do doby dávno minulé. Jelikož jsou obě předchozí knihy napsány odlehčenou, zábavnou, zajímavou, a přesto naučnou formou, velmi jsem se těšila i na třetí knihu z této série – Ilustrovaný atlas nejpodivnějších pravěkých tvorů. Byla jsem nadšená z toho, že se něco dozvím o prapředcích dnešních zvířat tak lehce dostupnou formou. Pro dětského čtenáře, pro něhož jsou tyto knihy určeny, je to výborně zvolený koncept. A rodiče se dozajista také nudit nebudou.

 

Byla jsem natěšená i na dinosaury, ovšem hned po prvních stranách jsem své těšení zkrotila – dočetla jsem se, že dinosaurům zde nebude poskytnut prostor. Zklamání? Po listování dalšími stranami rozhodně ne! Těch tvorů, kteří kdysi dávno obývali tuto planetu, je totiž nepřeberné množství! Proto chápu, že více známí dinosauři zde své místo nemají. (Možná v dalším díle? Snad ano.)

 

Objevování živočichů je lahůdkou. A jejich názvy? Téměř ve všech případech jsou to doslova jazykolamy – Dunkleosteus terrelli, Jaekelopterus, Sharovipteryx, Odobenocetops. Autorka zvolila stejně jako u předchozích dílů jednoduché černobílé ilustrace. Zástupci pravěké fauny jsou řazení od nejstarších (žijících před 560 miliony let) až po ty nejmladší. Nechybí ani lokalita výskytu.  

 

Je zajímavé sledovat předchůdce dnešních druhů zvířat či hledat na nich podobnosti se současnou faunou. Věděli jste například, že Megatherium, předchůdce lenochoda, měřil 7 metrů? Nejen on byl takový kolos, téměř všechna zvířata dosahovala oproti dnešku obřích rozměrů. Mě knížka Ilustrovaný atlas nejpodivnějších pravěkých tvorů přiměla k tomu, pohledat na internetu (zatím jen některé) vyobrazené živočichy. Rodiče s dětmi se tak nenásilnou formou z knihy dozví mraky informací a zvědavost je podnítí hledat další. Proto v tomto případě beru knihu jako skvělý odrazový můstek k dalším vědomostem. Třetí díl je pro menší čtenáře malinko složitější – i kvůli krkolomným názvům. Už v něm není místo pro tolik vtipných výjevů jako v předcházejících dílech, ale to na kvalitě neubírá. Vyvažuje to totiž zaměření na neobvyklejší téma. Budu čekat s čím dalším Maja Säfströmová přijde.


Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Na první pohled mě uchvátila obálka a anotace knihy mi slibovala přesně to, v co jsem doufala. A taky jsem to dostala, dokonce mnohem víc. Žádné takové fantasy jsem ještě nečetla, a to jsem celkem zvyklá na krvavé scény z různých severskýchPro citlivé povahy, kterým vadí násilí a explicita to určitě není. Autorka se s tím opravdu nepáře a pěkně vám to rozpitvá, stejně jako Nita pečlivě pitvá mrtvoly nepřirozených.
V pondělí 16. prosince jsme měli v Domě knihy vzácného hosta. Do Ostravy přijel na besedu MUDr. Tomáš Šebek, který zde představil svou knihu Objektivní nález: Moje nejtěžší mise.
Vyhrajte TraDiář 2025, který je určen pro všechny milovníky tradic, hodí se do každé rodiny – pro maminky, babičky i pro ty, kteří děti nemají. Pro všechny, kteří rádi používají tištěné diáře a chtějí se dozvědět něco víc a pomocí tradic se znovu napojit na přírodu a komunitu lidí kolem sebe. Čeká na 4 výherce!
Prémiový obsah
číst více