Tip na dárek: KÁVOVÁ EDICE PRO KNIHOMOLY – sleva 20 % jen do 22.11.

Recenze: Láska a matematika

archiv revue
Když se v dětství zamilujete, může to být láska na celý život!

Dosti nezvyklý název této knihy může v první chvíli na leckoho zapůsobit problematicky až nepatřičně. Sama od sebe se nabízí otázka: Co může mít matematika, disciplína to přísně vědecká, strohá a racionální, společného s láskou, záležitostí přesně opačnou, již jsme zvyklí si spojovat s city a emocemi? Věřím a doufám (a snad k tomu přispěje i tato recenze), že autorem zvolený název případné čtenáře od jeho knihy nejenže neodradí, ale naopak podnítí jejich zvědavost do té míry, že po ní sáhnou. A dobře udělají – na základě svého vlastního dojmu po jejím přečtení mohu říct, že Edward Frenkel mne přesvědčil, že o složitém tématu je možné psát poutavě, zábavně a přístupně, tedy tak, že i naprostý laik (teď mluvím o sobě) se může nadchnout pro něco, co v něm dříve vzbuzovalo takřka posvátnou úctu spojenou s distingovaným odstupem. Zkrátka a dobře se mi přihodilo, že jsem si zamiloval matematiku – nebo se snad dokonce zamiloval do matematiky? Ať tak či onak, rozhodně mě „královna věd“ baví a kromě ostatních popularizátorů, jejichž knihy jsem díky nakladatelství Dokořán a jeho edici Zip četl, má na tom nyní zásluhu i Edward Frenkel...

A možná vůbec největší! Jeho kniha je totiž pojata jako svérázný životopis, v němž sice hlavní roli hraje matematika, ovšem stranou nezůstává ani láska – Láska a matematika je autorovým takřka milostným vyznáním k „dámě jeho srdce“, která mu učarovala už v dětství a již od té doby obdivuje, zbožňuje a... miluje! Když se v úvodu setkáváme s mimořádně nadaným školákem, kterému je z pro něho nepochopitelného důvodu znemožněno studium na prestižní moskevské vysoké škole, začínáme tušit, že na následujících stránkách budeme svědky fascinujícího příběhu o cestě za vytouženým snem...

Píše se rok 1984 a komunistický systém v Sovětském svazu se blíží ke svému kolapsu. Mezi smrtí Brežněva a nástupem Gorbačova s jeho perestrojkou a glasností musí ovšem sovětští lidé prožít ještě několikaletou agónii režimu, který tu měl být na věčné časy a jenž se zuby nehty brání odchodu ze scény. Šestnáctiletý Frenkel už ví, že matematika je a bude jeho celoživotní láskou a těžce nese fakt, že je od ní odloučen. Aby se k ní dostal, je ochoten udělat cokoli – třeba přelézat plot areálu Lomonosovovy univerzity a tajně se vkrádat na přednášky renomovaného profesora Alexandra Kirillova! Vidíme, že „obyčejná“ láska se u něj rychle mění v nezkrotnou vášeň...

Proč ale je u většiny studentů matematika tak neoblíbená? Autorova odpověď je jednoznačná – na vině je nezáživný, zastaralý a školometský způsob její výuky. Pokud má mladý člověk štěstí na nadšené a erudované učitele, pak se mu matematika nikdy nemůže stát nudným a neoblíbeným předmětem – její záhadná tajemství naopak vybízejí k dobrodružné cestě za novými objevy. Životní dráha Edwarda Frenkela je toho nádherným příkladem a kniha, v níž nás se svým příběhem seznamuje, se čte jako napínavý román.

Úchvatný zážitek z četby má zajisté více důvodů, já za ten hlavní považuji paralelní střídání odborných pasáží s momentkami z autorova osobního života a s medailony význačných matematiků, s nimiž se měl možnost setkat a posléze i spolupracovat. Přes všechny těžkosti a problémy, které nadějnému matematikovi kladl do cesty byrokratický aparát, se naštěstí i v sovětském systému daly najít skulinky, jimiž se šířilo nezávislé myšlení. Když však v roce 1989 přišlo pozvání na Harvardovu univerzitu, jedenadvacetiletý Frenkel věděl, že tuto příležitost si nesmí nechat ujít. V Americe pak začíná další etapa jeho vývoje, která by se dala charakterizovat jako pátrání po fundamentálním principu, integrujícímu různé oblasti matematiky do jednolitého celku – jedná se o tzv. Langlandsův program.

Tolik ve stručnosti k obsahu knihy. Považuji ovšem za důležité dodat, že autorův vztah k matematice se do značné míry liší od „standardního“ přístupu, jaký k ní má většina jeho kolegů – matematika pro něho není primárně vědou, ale spíše jakýmsi zvláštním druhem poezie. Fascinuje ho její úzká spojitost s kvantovou fyzikou a odtud to již není daleko k filosofii, resp. ontologii.

Edward Frenkel (nar. 1968) je vlastně pořád ještě „mladý“ – 52 let přece není pro matematika žádný věk! K mnoha významným objevům, které se mu dosud podařily, určitě v budoucnu přibudou ještě další. A doufejme, že ani kniha Láska a matematika není jeho poslední!

Autor: Jan Hofírek

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština

Láska a matematika

0.0 0
399 327
IHNED odesíláme
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Možná jste o Abhejali Bernardové dosud neslyšeli, a my bychom to rádi napravili. Tahle inspirující žena jako desátý člověk na světě dokončila výzvu „Oceans Seven“. Je první člověk pocházející ze země bez moře, každou přeplavbu navíc zvládla na první pokus. Pracuje jako překladatelka a šéfka nakladatelství Madal Bal. Je také mistryní ČR v běhu na 100 km a 24 h, od 18 let se věnuje meditaci. O svých výpravách nejen po světě, ale hlavně do vlastního nitra, napsala knihu Dokud voda neskončí. Nedávno vyšla i audiokniha, kterou namluvila Tereza Bebarová.
V sobotu 16. listopadu jste se mohli v Ostravě setkat s Karin Krajčo Babinskou, autorkou knižní novinky Čarodějky, která se konala v DOMĚ KNIHY KNIHCENTRUM.cz. Autorku doprovodil Richard Krajčo.
„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –