BLACK FRIDAY = čtení a zábava od 39 Kč

Recenze: Malé pikantní vraždy

archiv revue
Nakladatelství HOST vydává u nás díla oblíbeného dánského spisovatele Jussiho Adlera Olsena a není tak divu, že vydalo i Malé pikantní vraždy. Autor proslul hlavně sérií o Oddělení Q, která by měla mít 10 dílů a poslední z nich nese název Oběť 2117.

Kniha obsahuje dvě povídky: jednu eponymní a druhou s názvem Škvíra. Povídka Malé pikantní vraždy vyšla už v roce 2011 v rámci sborníku nazvaného Liv for Liv a druhá novela je z roku 2019.
 

Malé pikantní vraždy servírují přesně to, jaký nesou název. Čtenáře zde čeká Lars Hvilling Hansen, jehož život změnila věta jeho ženy: „Stal se z tebe nudný patron, Larsi, už na tebe nemám náladu.“  Když se pak navíc ocitá ve finanční tísni, je čas na obchodní plán. Ten jej napadne v kadeřnictví jeho známého, kde ženy probírají, jak se nejlépe zbavit manžela. On tak neváhá a pouští se do podnikání.
 

Jeho postupy vypadají velmi jednoduše a z teoretického hlediska dávají smysl. V tomto ohledu jsou popisované pikantní vraždy opravdu přitažené na vlasy, ale věřte nebo ne, Larsovi vše vychází a jeho peněženka se plní. A závěr pak rozhodně pobaví…
 

Druhá povídka je opravdu kratičká – nemá ani 20 stránek, ale je mnohem vážnější a citlivější, protože pracuje s tématem druhé světové války. Detektiv Bernd Schmidt je v příběhu povolán k záhadné vraždě, kde najde starší pár s uříznutým hrdlem ležící na ulici. Někdo je tedy musel vyhodit z okna… Chcete vědět, jak to celé bylo? Pak si Škvíru určitě přečtěte, protože by bylo škoda více prozrazovat.
 

Osobně si moc nepotrpím na vydávání takových „knížek pro knížky“, které jsou většinou tenké a postavené na jménu oblíbeného autora. Jsou pro mě jen takovým šidítkem a také způsobem, jak si nakladatelství přijde k penězům. Malé pikantní vraždy jsou něčím podobným, ale vysloveně mě nezklamaly. Jussiho mám moc ráda a zaujal mě i v tomto případě. Příběhy jsou velmi dobře napsané a zůstaly mi také dlouho v hlavě. Knížečku jsem přečetla za odpoledne a byla pro mě příjemnou nedělní jednohubkou.
 

Jussi Adler-Olsen (* 1950 Copenhagen, Dánsko) (nar. 1950) vystudoval politologii a filmovou vědu. Pracoval jako novinář, redaktor a nakladatel. Svou literární kariéru zahájil romány Alfabethuset (Abecední dům, 1997) a Og hun takkede guderne (A děkovala bohům, 2003), které v češtině ještě nevyšly. V roce 2006 vydal politický thriller Washingtonský dekret (Host 2014). Poté se začal věnovat tématům spojeným s jeho rodným Dánskem. Doposud napsal osm dílů kriminální série o kodaňském policejním oddělení Q: Žena v kleci, Zabijáci, Vzkaz v láhvi, Složka 64, Marco, Nesmírný, Selfies a Oběť 2117

Hodnocení: 78 %
Autor: Jana Langerová

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština

Žena v kleci (1.díl)

5.0 1
329 270
Vyprodáno

Zabijáci (2.díl)

5.0 5
od 179

Selfies (7.díl)

0.0 0
od 229
Čeština

Oběť 2117 (8.díl)

0.0 0
399 199
IHNED odesíláme
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Možná jste o Abhejali Bernardové dosud neslyšeli, a my bychom to rádi napravili. Tahle inspirující žena jako desátý člověk na světě dokončila výzvu „Oceans Seven“. Je první člověk pocházející ze země bez moře, každou přeplavbu navíc zvládla na první pokus. Pracuje jako překladatelka a šéfka nakladatelství Madal Bal. Je také mistryní ČR v běhu na 100 km a 24 h, od 18 let se věnuje meditaci. O svých výpravách nejen po světě, ale hlavně do vlastního nitra, napsala knihu Dokud voda neskončí. Nedávno vyšla i audiokniha, kterou namluvila Tereza Bebarová.
V sobotu 16. listopadu jste se mohli v Ostravě setkat s Karin Krajčo Babinskou, autorkou knižní novinky Čarodějky, která se konala v DOMĚ KNIHY KNIHCENTRUM.cz. Autorku doprovodil Richard Krajčo.
„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –