Ruta Sepetysová umí probudit emoce, ať už pozitivní, či negativní. Její romány jsou čtivé, nechybí jim napětí, romantika a zejména se čtenář dozví mnohé z historie, která není v podvědomí lidí zase až tolik známá. O úspěších spisovatelky mluví i fakt, že její knihy vyšly ve více než 60 zemích a 40 jazycích a připravuje se dokonce filmové zpracování některých z nich.
V románu Mlčící fontány, který spadá spíše do young adult literatury, vykresluje jednu etapu dějin Španělska. Zaměřuje se na poválečné období a zasazuje do něj romantický, tragický i emočně vypjatý příběh místních obyvatel. Co příšerného se v zemi dělo za vlády diktátora Franca?
V roce 1936 vypukla ve Španělsku občanská válka, kdy byla země de fakto odříznuta od zbytku světa. Válečná vřava zasáhla Španělsko stejně jako celou Evropu. V románu nás však autorka seznamuje hlavně s poválečným „rozvojem“ této malebné země.
Přesuneme se do Madridu, do roku 1957. Do čela státu se staví samozvaný generál Francisco Franco, přezdívaný „El Caudillo de Espaňa“, jenž vládne zemi pevnou rukou formou diktátorského režimu. Byl přesvědčen, že vnější vlivy by poskvrnily čistotu Španělska a narušily jeho národní i kulturní identitu. Avšak i on potřebuje ke své moci peníze, a proto do státní kasy proudí obnosy zejména z obchodních vztahů s Američany, s kterými uzavřel dohodu o výsadním postavení v těžbě ropy. V Madridu je pro tyto účely otevřen jeden jediný hotel, ve kterém mohou tito zahraniční „turisté“ pobývat. A právě v něm pracuje krásná Španělka Ana, jež přijde do kontaktu s osmnáctiletým Američanem Danielem, synem ropného magnáta. Jeho záliba ve fotografování dojde velkému odhalení. Tajemství, která diktátor Franco skrývá, jsou totiž ještě mnohem temnější, než se může zdát…
Jsme svědky toho, jak naději místních obyvatel požírá hlad a jak je jejich důstojnost zašlapávána do země. Bravurně jsou v knize vykresleny průsečíky dvou zcela odlišných zemí a jejich snaha o interakci a spolupráci.
Na stránkách tohoto románu se čtenářům odhalují rysy tehdejší španělské společnosti. Jaké postavení zastávaly ženy, jak se přistupovalo k běžným činnostem a potřebám, které v současné době bereme jako samozřejmost. Mlčícími fontánami jsou v knize myšleni mladí nevinní lidé, kteří místo toho, aby si plnili své sny a přání, se musí vyrovnat s dědictvím žalu a viny za události, na nichž nenesli pražádnou odpovědnost.
Závěr mi trošku vyrazil dech, jelikož jsem čekala malinko jiný happyend, o to víc jsem byla překvapená. Oceňuji bohatou rešerši literatury umístěnou na konci knihy, z které autorka vycházela. Mohu z ní čerpat další informace k tomuto zajímavému a pro mne dosud zcela neznámému tématu. Následně musím poděkovat i vylíčení nejtypičtějšího španělského sportu a vysvětlení výsadního postavení úspěšných matadorů.
Autor: Denisa Šimíčková
