Recenze: Osamělá holubice

archiv revue
Ocitáme se na hatcreekském ranči, který je obýván zcela mužským osazenstvem v osadě s líbezným názvem Osamělá holubice v americkém Tennessee. Kolem dokola je jen hnědá pláň a šedivé houštiny. Spalující slunce bere mužům veškerou energii.
Nacházíme se na Divokém západě, kde téměř každý podnik byl bordelem a téměř každá žena kurvou. Oblíbenou kratochvílí mužů byly právě ony, či karbaničení v saloonech. Nedej bože, když přebrali a tasili své pistole, jenž měl každý „správný“ chlap u pasu. Aby taky ne, stále totiž platí zákon „oko za oko, zub za zub“. Sem tam se ještě objeví nějaký ten nebezpečný rudoch a čím dál tím více rozpínající se Mexikánci si taky nějak moc vyskakují.

Celé hatcreekské partě velí bývalí proslulí hraničáři Woodrow Call a Augustus. Ti dva tvoří již několik dekád sehranou dvojku, ač si za ty roky samozřejmě lezou i dost krkem. Jenže jeden bez druhého by nedali ani ránu. Augustus je chlap do nepohody, užvaněný víc než kdejaká ženská a nesmírně pracovitý Call je naopak vyrovnaný kliďas, kterému nejvíc ze všeho vyhovuje ticho. Ten mi padl do oka hned. Ale i Gus si získal moje srdce, zejména svým vtipem a odvážným chováním. Byl doslova k zulíbání. Ti dva se rozhodli s pár dalšími našinci začít nový život v Montaně, kde očekávali zlatý důl v podobě dosud neobsazených pozemků. Táhli stádo dobytka tisíce kilometrů a po cestě je potkávalo nesmlouvavě mnoho drsných událostí. Cesta plná nebezpečenství, ale i dobrodružství. Při některých popisech mi tuhla krev v žilách.

„Když člověk po něčem tuze touží, pravděpodobně se dožije zklamání.“ – citace z knihy, str. 366 –

Když se na scéně objevil Jake Spoon, nevím, proč jsem očekávala, že bude tou proslulou romantickou duší se smyslem pro spravedlnost. Snad jsem zblblá z westernových filmů. Opak byl pravdou. Ten chlap si vážně zasloužil klimbat na šibenici. Frajírek, sobec, a jak se později ukáže, i několikanásobný vrah. Naštěstí se však potvrdilo, že karma je tu opravdu pro všechny.

Později do příběhu ještě vstoupí zprvu nemastný, neslaný šerif July Johnson, který si mě však v průběhu vyprávění získal na svou stranu. Při nelehkém putování nekonečnou prérií, parta konečně dosáhne hranic Montany. Jenže nic není takové, jak si kluci vysnili. A mě jen dojímalo, jak velký stesk po pravém domově může v chlapském nitru vyvěrat.

Čeká vás sice 900 stran, zato stran plného napětí, přátelství a oddanosti, ale i pokrytectví a totální zrady. Rozhodně nelituji času stráveného nad touto knihou. Ač mi ze začátku chvíli trvalo se do Osamělé holubice začíst, s pozvolným odkrýváním pravých charakterů osob jsem příběh doslova hltala.

Autor: Denisa Šimíčková
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Na první pohled mě uchvátila obálka a anotace knihy mi slibovala přesně to, v co jsem doufala. A taky jsem to dostala, dokonce mnohem víc. Žádné takové fantasy jsem ještě nečetla, a to jsem celkem zvyklá na krvavé scény z různých severskýchPro citlivé povahy, kterým vadí násilí a explicita to určitě není. Autorka se s tím opravdu nepáře a pěkně vám to rozpitvá, stejně jako Nita pečlivě pitvá mrtvoly nepřirozených.
V pondělí 16. prosince jsme měli v Domě knihy vzácného hosta. Do Ostravy přijel na besedu MUDr. Tomáš Šebek, který zde představil svou knihu Objektivní nález: Moje nejtěžší mise.
Vyhrajte TraDiář 2025, který je určen pro všechny milovníky tradic, hodí se do každé rodiny – pro maminky, babičky i pro ty, kteří děti nemají. Pro všechny, kteří rádi používají tištěné diáře a chtějí se dozvědět něco víc a pomocí tradic se znovu napojit na přírodu a komunitu lidí kolem sebe. Čeká na 4 výherce!
Prémiový obsah
číst více