BLACK FRIDAY = čtení a zábava od 39 Kč

Recenze: Příběh mateřídoušky

archiv revue
To byla taková nádhera. Další krásná romance z pera skvělé ostravské spisovatelky Miriam Bláhové mě ve vzpomínkách přenášela do dětství, kdy jsem s babičkou trhala mateřídoušku, lipový květ a další bylinky určené k sušení a balení do látkových pytlíčků. Úplně se mi vybavila ta překrásná vůně.

Příběhy s dvěma časovými linkami, kdy se jedna odehrává v přítomném čase a druhá nás přenese do minulosti, miluji. V Příběhu mateřídoušky se do doby první světové války a krátce po ní vydáváme díky Aničce, která se po přičichnutí k voňavému pytlíčku naplněného mateřídouškou přenáší v mysli do dětství, dospívání a později i dospělého života vlastní prababičky Věry.

Nápad s živými vizemi, které se nedají vysvětlit žádným věrohodným vysvětlením, mě nadchnul. Mám ráda nadpřirozeno a líbí se mi myšlenka, že by si nás naši předci vybrali a prostřednictvím nás samých by chtěli předat dalším generacím něco důležitého. Co bych za takovou možnost „komunikace“ dala! Hodně otázek v naší rodině zůstalo nezodpovězených, tolik by se vysvětlilo... Avšak každá doba, každá rodina, někdy i jednotlivci v ní, jsou opředeni vlastním tajemstvím. Snad to tak má být.

Příběh se odehrává v Lomné na Těšínsku, místě, na kterém se psaly šílené dějiny. Místo plné lidského zla, nevraživosti a neuvěřitelných národnostních taškařic mezi Čech a Poláky.

 

Čím hůře menšině bylo, tím více rostla vlna dobrodiní a vzájemná pospolitost.“

– citace z knihy, str. 73 –
 

Hlavní postava Věrušky vám musí přírůst k srdci. Je milá, spravedlivá a odhodlaná učinit svou rodnou vísku o něco lepším místem pro život všech – Čechů i Poláků. Jenže její nadšení pro vzdělávání, rovnoprávnost a rovnost pohlaví i národních hodnot nesdílí všichni její sousedé.

Na druhou stranu sledujeme vývoj osobních nepřízní v jednou na prvním pohled šťastném manželství, jež však bylo narušeno zradou milované osoby. Je možné odpustit a bojovat o záchranu všech těch společně strávených let, nebo je jednodušší jedním mávnutím ruky smazat všechno prožité do nenávratna? Jak můžou osudy našich předků ovlivnit naše současné konání a myšlení? Jsme dostatečně otevřeni poučit se z dřívějších chyb a katastrof? Jsme schopni díky tomu předejít vlastním špatným rozhodnutím?

Potěšila mě každá zmínka o místech, která dobře znám, tedy alespoň co se současnosti týče. Nutí mě to hledat další informace o historických souvislostech. On ten náš kraj nebyl vůbec nikdy moc klidný. Až mě děsí dnešní poklidné žití v tom našem pohraničí…


Autor: Denisa Šimíčková

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty

Příběh mateřídoušky

4.7 3
od 269
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Možná jste o Abhejali Bernardové dosud neslyšeli, a my bychom to rádi napravili. Tahle inspirující žena jako desátý člověk na světě dokončila výzvu „Oceans Seven“. Je první člověk pocházející ze země bez moře, každou přeplavbu navíc zvládla na první pokus. Pracuje jako překladatelka a šéfka nakladatelství Madal Bal. Je také mistryní ČR v běhu na 100 km a 24 h, od 18 let se věnuje meditaci. O svých výpravách nejen po světě, ale hlavně do vlastního nitra, napsala knihu Dokud voda neskončí. Nedávno vyšla i audiokniha, kterou namluvila Tereza Bebarová.
V sobotu 16. listopadu jste se mohli v Ostravě setkat s Karin Krajčo Babinskou, autorkou knižní novinky Čarodějky, která se konala v DOMĚ KNIHY KNIHCENTRUM.cz. Autorku doprovodil Richard Krajčo.
„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –