Nedlouho po uzavření případu cikánských nevěst se tým z Oddělení analýzy případů dostává k materiálům o Purpurové síti – velmi promyšlené zločinecké organizaci, jež unáší děti a mladistvé. Ty pak podrobuje krutému mučení a všechno to v přímém přenosu vysílají na internetu každému, kdo si za to zaplatí.
Ehm, tak tohle asi zrovna nebude můj šálek kávy ani čaje (a koneckonců už vůbec ne grappy), říkal jsem si, když už jsem držel druhou knihu ze série v ruce. Tu první, Obřad, jsem zhltnul poměrně rychle. A to proto, že mě zaujala obálka, název, a tajemství, jímž je opředená anotace knihy. No a taky proto, že jsem k tomu chtěl sepsat recenzi ještě před oficiálním vydáním české verze letos v lednu.
Na obálce druhého dílu série od autorky Carmen Mola s názvem Purpurová síť je vyobrazena pěnkava kanárská, kriticky ohrožený endemit žijící na ostrovech Gran Canaria a Tenerife. Čili asi tušíte, kam se s touto knihou vydáme na výlet. A někdo z týmu Oddělení analýzy případů se cestou zamiluje. Tak, že přemýšlí o vlastním životě, jenž mu protéká mezi prsty. Jiní dva členové týmu si to mezitím budou rozdávat v autě. A tentokrát u toho nebude Elena.
Ta je stále víc a víc podrážděná a po litrech svůj žal zapíjí grappou. A když dojde grappa, spláchne to vínovicí. Což je v podstatě totéž, jak jí jednou vysvětlil její přímý nadřízený. Po posilnění jde na pódium a pustí se do zpěvu. Tentokrát ale úplně vynechá Minu Mazzini a pustí se do písně Pregherò od Adriana Celentana. Je to prý jedna z písniček s největším počtem coververzí v historii. Zárate v ní okamžitě poznal Stand By Me. Já bych chtěl někdy slyšet Elenu zazpívat verzi od Karla Gotta z roku 1998. Každopádně motiv této písně bude nenápadně prostupovat celou knihou. Stůj při mně. Za jakýchkoli okolností. Ať už jsem udělal cokoli. Dokážeš to, mami?
Čím více elitní španělští policisté pronikají do sadistických struktur Purpurové sítě, tím více se Eleně její syn vzdaluje. Ona je ochotná udělat cokoli, aby ho našla, aby ho získala zpátky. Stále vzpomíná na den, kdy jej unesli. A stále ji sžírají záběry videa, které nedávno dostala. Svým kolegům neřekla, že je tento případ pro ni tak osobní. Oni netuší, proč je tak moc posílá do tak moc nebezpečných akcí. Takže se jí tým začne rozpadat pod rukama. Ustojí to? Kdo přežije až do závěrečné 355. strany a s kým se setkáme v dalším díle této (prozatím) tetralogie? Jestli půjdou překlady tak rychle jako doposud, dozvíme se to už brzy. A na to se moc těším.
Carmen Mola měla být nadějná španělská spisovatelka, profesorka matematiky, matka tří dětí. Když si měla převzít literární cenu za svou čtvrtou knihu, na pódium místo ní přišli tři muži: Jorge Díaz, Agustín Martínez a Antonio Mercero. To oni se celou dobu skrývali pod tímto pseudonymem. Setkali se při práci na scénáři jednoho televizního seriálu. Slovo dalo slovo, možná padlo i několik panáků grappy nebo kdovíčeho. A my si teď můžeme číst o těch 
nejnechutnějších libůstkách některých Španělů současnosti i hluboké minulosti. No, až dosud jsem všechno španělské zbožňoval. Vždyť i slovo Mola ve svahilštině znamená Bůh. Náhoda? Tohle ovšem není nebe, tohle je hotové peklo.
Jestli jste ještě nečetli Obřad a máte v ruce jen Purpurovou síť, nevadí to. Ale lepší je vzít to najednou. Aspoň zaplácnete dvě mouchy jednou ranou. A máte-li raději žhavý jižanský temperament na rozdíl od té příšerné zimy, která teď panuje tam venku, o důvod víc.
Autor: Petr Hořínek
