Recenze: Ranhojička

archiv revue
Lynette Noni je australská spisovatelka, která v zahraničí sklidila úspěch už za její dvě předešlé knižní YA série, a to Whisper a The Medoran Chronicles. Ovšem pouze The prison healer, tedy Ranhojička, byla přeložena do češtiny. Čím je tedy kniha tak výjimečná?

Hlavní hrdinkou je mladá ranhojička Kiva, která žije ve věznici Zalindov již dlouhých 10 let a snaží se dělat vše pro to, aby přežila. Od všech si drží odstup, až na svého kamaráda Tippa. Ostatní vězni o ní nesmýšlí v dobrém, někteří ji dokonce nesnáší. Když však do věznice přivezou nového vězně Jarena, jako jeden z mála má o ní dobré mínění, a to i přesto, že se tváří lhostejně a nedostupně. Jednoho dne přivezou těžce nemocnou královnu rebelů, která je odsouzena podstoupit zkoušku čtyř elementů. Kiva, která má za úkol udržet ji naživu, než přijede její rodina spolu s rebely a zachrání je, převezme zkoušky na sebe, čímž se stane její šampionkou. Pokud zkoušky přežije, obě budou propuštěny na svobodu.

Musím říct, že Ranhojička je zajímavou, neotřelou kombinací prostředí věznice (až příliš připomínající koncentrační tábor) a fantasy prvků. Začátek knihy je víceméně seznámení s prostředím, chodem věznice. Tímto vším nás provází Kiva prostřednictvím vzpomínek na rodinu. Příběh postupně začíná nabírat na zajímavosti po příchodu nové dozorkyně Naari, pak po příjezdu záhadného vězně Jarena. Opravdový spád má příběh poté, co přivezou královnu rebelů. Romantická linka se zde objevovala jen velmi zřídka, za což jsem ráda. Druhou polovinu knihy jsem přečetla jedním dechem, ač byl mnohdy do jisté míry předvídatelný. Ani zkušený čtenář YA fantasy však rozhodně nebude ochuzen o závěrečné překvapení, které si pro nás autorka připravila a navnadila nás na další díl. 

Kiva se mi jako hlavní postava líbila, byla to uzavřená, citlivá, milá dívka, která se o všechny své pacienty starala bez rozdílů, připravena bít se za dobrou věc. Ke konci knihy se její chování změnilo. Doufám, že u toho nezůstane a v dalším díle se dá do pořádku. Jaren, krom toho, že byl pohledný mladík, měl skvělý charakter. Byl hodný, starostlivý a chtěl pomáhat. A vedlejší postavy Naari a Tipp? Nejde si je neoblíbit.

Musím říct, že ačkoliv nejsem fanouškem knih s tématem koncentračních táborů, a prostředí knihy tak rozhodně působí, nakonec jsem to přešla a Ranhojička se mi líbila. Kniha měla své pasáže, kde měl příběh spád, napětí, ale taky i poklidné a milé chvíle. Opravdu mě dostal závěr, který jsem rozhodně nečekala. Nevím, jestli jsem z něj nadšená nebo zklamaná, záleží, co se bude dít dále. Rozhodně si tedy počkám na pokračování.

Autor: Nikol

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Na první pohled mě uchvátila obálka a anotace knihy mi slibovala přesně to, v co jsem doufala. A taky jsem to dostala, dokonce mnohem víc. Žádné takové fantasy jsem ještě nečetla, a to jsem celkem zvyklá na krvavé scény z různých severskýchPro citlivé povahy, kterým vadí násilí a explicita to určitě není. Autorka se s tím opravdu nepáře a pěkně vám to rozpitvá, stejně jako Nita pečlivě pitvá mrtvoly nepřirozených.
V pondělí 16. prosince jsme měli v Domě knihy vzácného hosta. Do Ostravy přijel na besedu MUDr. Tomáš Šebek, který zde představil svou knihu Objektivní nález: Moje nejtěžší mise.
Vyhrajte TraDiář 2025, který je určen pro všechny milovníky tradic, hodí se do každé rodiny – pro maminky, babičky i pro ty, kteří děti nemají. Pro všechny, kteří rádi používají tištěné diáře a chtějí se dozvědět něco víc a pomocí tradic se znovu napojit na přírodu a komunitu lidí kolem sebe. Čeká na 4 výherce!
Prémiový obsah
číst více