Recenze: Šeptuchy

archiv revue
Jelikož mě jednu dobu chytil fenomén žítkovských bohyní, zaplesala jsem, když jsem se dozvěděla o novém románu slovenské autorky s podobným tématem.

Nevadilo mi ani, že Šeptuchy byly zatím jen ve slovenštině. Uběhl ale krátký čas a Host je vydal česky.

Abych ozřejmila termín šeptuchy – jedná se o ženy se zvláštními schopnostmi, které léčí pomocí zaříkávání či bylin. U nás jsou známy jako bohyně.

Co mě při začtení do knihy překvapilo, bylo, že se děj odehrává v Polsku, respektive na hranicích Polska a Běloruska – v Podlasí. Čekala jsem, že se slovenská autorka Alena Sabuchová zaměří na slovenské ženy, které praktikovaly bohování.

Ačkoli nese kniha název Šeptuchy, tyto dámy jsou zde spíše v pozadí. Více prostoru je věnováno zcela obyčejným obyvatelům tohoto rázného kraje. Podmínky, v nichž žijí, jsou drsné, zato jsou vyvažovány klidnou přírodou. Popisovaní lidé jsou soběstační, žijí sami pro sebe, a zároveň pospolu. Autorka dokonale a bez příkras vybarvuje kolorit této oblasti, dozvíme se něco k tamějším svátkům, náboženství, uctívání mrtvých, o dospívání v tomto specifickém místě.

V díle Šeptuchy se střídá mnoho postav, jako by Sabuchová chtěla obsáhnout všechny obyvatele domečků rozdrobených po podlaských vesničkách. Jejich osudy nejsou lehké a čtenář snadno nasákne mnohdy tíživou atmosféru. Kniha pravděpodobně nesedne každému – jednak kvůli své roztříštěnosti a téměř absenci vývoje a také kvůli tomu, že se převážně nese v melancholickém duchu.

Určitý posun vpřed, zvláště v druhé polovině knihy, zde zajištují dvě hlavní postavy – Dorota a její nejlepší kamarádka, která zde má důležitou pozici, je vypravěčkou. Jedná se o děvčata, která dospívají v období konce devadesátých let. A tak se do kontrastu s drsnějšími životními podmínkami dostává čtení Brava či sledování legendární Esmeraldy. Přesně v tomhle období jsem vyrůstala i já, proto mě zajímalo pídit se po tom, jak se žilo v tak odlišném prostředí.

Je zřejmě má chyba, že jsem od Šeptuch měla už předem určité očekávání. A to pro mě bohužel – pro jiné čtenáře možná bohudík – nebylo naplněno. Ale cením si toho, že jsem se mohla seznámit s jinou kulturou.

 

Autorka: Radka

Četli jste tuto knihu? Zanechte nám u ní krátké hodnocení a získáte body ve věrnostním programu. Víže, že máme i e-knihu

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty

Šeptuchy

5.0 2
od 209
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Na první pohled mě uchvátila obálka a anotace knihy mi slibovala přesně to, v co jsem doufala. A taky jsem to dostala, dokonce mnohem víc. Žádné takové fantasy jsem ještě nečetla, a to jsem celkem zvyklá na krvavé scény z různých severskýchPro citlivé povahy, kterým vadí násilí a explicita to určitě není. Autorka se s tím opravdu nepáře a pěkně vám to rozpitvá, stejně jako Nita pečlivě pitvá mrtvoly nepřirozených.
V pondělí 16. prosince jsme měli v Domě knihy vzácného hosta. Do Ostravy přijel na besedu MUDr. Tomáš Šebek, který zde představil svou knihu Objektivní nález: Moje nejtěžší mise.
Vyhrajte TraDiář 2025, který je určen pro všechny milovníky tradic, hodí se do každé rodiny – pro maminky, babičky i pro ty, kteří děti nemají. Pro všechny, kteří rádi používají tištěné diáře a chtějí se dozvědět něco víc a pomocí tradic se znovu napojit na přírodu a komunitu lidí kolem sebe. Čeká na 4 výherce!
Prémiový obsah
číst více