Tip na dárek: KÁVOVÁ EDICE PRO KNIHOMOLY – sleva 20 % jen do 22.11.

Recenze: V lásce a válce

archiv revue
Britská autorka Maggie Brookes mě oslovila již svou románovou prvotinou Vězňova žena, která vypráví výjimečný příběh založený na skutečných událostech odehrávajících se za druhé světové války.

Autorka působila dlouhé roky jako novinářka a producentka historických pořadů pro BBC. Ve svých románech se snaží zaměřit zejména na role silných a odvážných žen, plných vnitřního odhodlání pomáhat druhým, do toho všeho umně zakamufluje notnou dávku přátelství a lásky, které obojí působí za probíhajících brutálních historických situací jako jediné pozitivum. Nejinak je tomu i zde, na první pohled ženském románu s pořádnou dávkou romantiky, avšak čtenář dostane odpovědi i na otázky týkající se průběhu španělské občanské války, která probíhala v letech 1936 až 1939. Pro mne dost opomíjená etapa historie Evropy, kterou jednoduše zastínily daleko větší hrůzy, kterých se lidstvo dopustilo.

V dětství tomu osud chce, aby se spojily dvě rodiny. Jedna s dcerkou Lucy, která při porodu ztratila maminku, jejíž smrt jí vlastní otec dával celý život za vinu, a paní Murrayová se syny Jamiim a Thomasem, kteří ve Velké válce přišli o otce. Spojení je to více než osudové. Děti společně vyrůstají jako sourozenci. 

Rok od roku jsou čím dál tím více viditelné rozdílné osobnosti mezi oběma bratry. Jeden je pragmatik, druhý miluje zábavu a je pln elánu a energie. Jejich největším svárem se ovšem v pozdějším věku stává rozdílný pohled na politiku. Brojí proti sobě s naprosto odlišnými radikálními protichůdnými názory týkající se právě nešťastné španělské občanské války.

Mladší Tom se přihlásí jako dobrovolník proti brutálnímu fašistovi Frankovi. Ve Španělsku bojuje ve jménu republiky, za práva žen a vzdělání. Nicméně dnes již víme, jak byla komunistická vidina rovnosti všech idealistická a lživá. I zde docházelo k příšernostem spáchaných na duchovenstvu, mniších, jeptiškách, kněžích... Tom se na vlastní oči přesvědčí, co znamená bojovat v první linií.

Jamie naopak smýšlí jako přesvědčený katolík zcela opačně. Odjíždí podpořit činy generála. Rodina se tak nemohla rozdělit více! 

Nakonec se do Španělska vydává i krásná plavovlasá Lucy. Chce oba bratry přesvědčit, ať se vrátí zpět domů, do rodné Anglie, a než se jí to povede, chce být k ruce místním kvakerům starajících se o přicházející uprchlíky z napadených oblastí armádou generála Franka. Vidí v tom smysl, naplňuje ji to nesmírnou pýchou. Vždy toužila pomáhat druhým.

Ovšem sama si se životem moc neví rady. Oba bratři jí před odjezdem do Španělska vyznají lásku, a ona si není jistá, kterého si pro budoucnost vybrat. Jamie by byl v jejich očích perfektní manžel a otec. Je oddaný, spolehlivý a chápavý. Tom je na druhou stranu plný energie, ze které sálá nadšení. Kdyby jen tušila, koho z nich chce víc. Oba miluje různým způsobem.
 

„Hořet touhou a tajit ji je ten největší trest, jaký na sebe můžeme uvalit.“

–  citace z knihy, str. 80 –
 

Autorka líčí překrásné španělské scenérie, díky nimž i čtenářův zrak přechází. Lákavé teplé podnebí, všechny barvy modře nekonečné vodní hladiny, háje pomerančovníků a citroníků, dechberoucí pobřeží s písečnými plážemi, plantáže olivovníků a trpké vinné révy. Je až nepochopitelné, že v natolik dokonalém prostředí probíhá válka, kolem dokola vybuchují bomby, sviští kulky a umírají nevinní lidé...

Jamie po měsících působení v řadách generála Franka procitne. Ale již je příliš pozdě. Jen tak se mu hraniční linií překročit nepodaří...

Konec jsem proplakala. Život se Lucy mění o sto osmdesát stupňů. Ztrácí oba dva své drahé muže, své dvě životní lásky a největší opory, avšak jedno jediné jí je schopno zahřát u srdce. Zpět do Anglie se vrací s outěžkem...

Barcelona a Katalánsko nakonec padlo do rukou fašistů v lednu 1939, Frankovi se podařilo dobýt Madrid a tím ovládnout celé Španělsko... Druhá světová mohla směle začít!

I v tomto románu vychází autorka z mnoha skutečných lidských příběhů, i když musela značně rozvíjet to málo, co je o těchto osobnostech známo. Povedlo se výborně. Román je čtivý, zajímavě podaný. Nechybí v něm napětí, láska, nenávist, zoufalství, ale ani tolik potřebná naděje.

Budiž společnosti ku cti, že po válce byla v roce 1947 udělena Nobelova cena britským a americkým kvakerům za jejich průkopnickou práci v mezinárodním mírovém hnutí a soucitnou snahu zmírnit lidské utrpení a tím podpořit bratrství mezi národy. 

Autor: Denisa Šimíčková

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty

V lásce a válce

0.0 0
od 199

Vězňova žena

5.0 1
od 279
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –
Sbírka Millennials obsahuje její populární texty (stejnojmenná báseň má na Instagramu 1,4 milionu zhlédnutí) a hluboký pohled do lidské duše, ve kterém se najde každý z nás. Čeká i s podpisem autorky Kateřiny Pokorné na 3 výherce!
Prémiový obsah
číst více
Gabriela Končitíková se studiu odkazu Baťa věnuje sedmnáct let, je autorkou několika knih na toto téma, věnuje se přednáškové a lektorské činnosti, působí jako ředitelka Nadace Tomáše Bati.