Recenze: Vrah je v každém z nás

archiv revue
Vydržíte toho hodně a nepřeválcuje vás čtení o brutálních zločinech, které se staly třeba někde poblíž vás? Vrah je v každém z nás je jen pro otrlé zločinožrouty.

Kriminalistu Jana Štočka snad není potřeba dlouze představovat. Ne že bychom ho snad znali ze své vlastní kriminální minulosti (teď teda mluvím jen za sebe a u vás to předpokládám…), nicméně své letité zkušenosti předal i do filmové a literární branže. Štoček se o případech hodně rozpovídává a s detaily se nemaže. To, co již může říct, to čtenářům prozradí. Jeho hlas je v této knize svébytný. Kdežto Lucie Bechynková za ním značně pokulhává a stává se jen pouhým doplňovačem otázek. U jiných knižních rozhovorů bývá prostor tazatele dominantnější a on je tím, kdo rozhovor někudy vede. Tento dialog je ale koncipován jako případ za případem, k němuž nám detektiv Štoček podává informace od A do Z. O jeho osobním životě se nám dostane jen pár poznatků. Na toto rozvržení jsem si brzy zvykla, tudíž určitě se nejedná o kritiku v tom směru, že by menší prostor pro Bechynkovou knize něco ubíral. Jen šlo o mou původní domněnku, že z knihy vycítím její větší podíl, protože vraždy a zločiny jsou koníčkem Lucie Bechynkové (ne jejich provádění, jen si následně o známých a méně známých případech hledá podrobnosti). Spolu s Bárou Krčmovou totiž točí podcast Opravdové zločiny a Bechynkové vyšly už dvě stejnojmenné knihy.

 

Je Štoček dobrý vypravěč? To bezesporu ano. Jestli se mi u některých zločinů uvedených v knize Vrah je v každém z nás zvedal šuplík? To potvrzuji. Štoček má na kontě vyřešení spoustu „legendárních“ vražd – jako jsou případy Orlické vraždy nebo Roubal. Tyhle jsou ale už dost profláknuté, tudíž si myslím, že v knize záměrně zvolili jiné zločiny. A že jich bylo… Člověk nestačí koukat, jak někomu z poměrně pokojných českých luhů a hájů může „šoupnout v bedně“ a dopustit se popisovaných hříchů na druhých lidech. Jestli vás téma vražd v České republice zajímá, Vrah je v každém z nás je dobrá volba.

 

Štočka vnímám jako silnou osobnost – jednak emočně silnou, protože se během výkonu služby musel popasovat s různými situacemi, a jednak je za ním a jeho kolegy z oddělení vidět kus práce na případech, které byly tak drastické a které se kvůli tomu – když to řeknu hloupě – zapsaly do českých dějin.

 

Autorka: Radka


Četli jste tuto knihu? Zanechte nám u ní krátkou recenzi a získejte body ve věrnostním programu.

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Sběrači borůvek a Milenci z Osvětimi. Dvě knihy odlišené místem i časem. Přesto mají jedno společné. Jejich hrdinové si svůj osud nevybrali – byl jim „vnucen“.
Knihu jsem začala číst v době, kdy jsem na Netflixu sledovala dokumentární film o bratrech Menendézových, který vypráví o dvou bratřích, kteří zabili své rodiče, a to údajně především kvůli otci, který hochy v dětství zneužíval a týral fyzicky i psychicky. Co je na tom pravdy a co si o tom myslím, není nyní podstatné, důležité je, že paralelně s tímto dokumentem jsem četla tuto romantickou knihu. A v ní dominuje postava narcistického otce Raye. Muže, který představuje odpor k emocím, nenávist, chladnokrevnost, pohrdání všemi, kteří nemají finance si z rozmaru koupit ze dne na den nemovitost v hodnotě milionů dolarů. Během těchto tří dnů, kdy jsem film sledovala a knihu četla, jsem si snad dvacetkrát řekla, jak jsem ohromně vděčná za rodinu, kterou mám.
Nalaďte se na vánoční atmosféru s širokou nabídkou knih s touto tematikou. A co víc? Kupte dvě a třetí vám do košíku přihodíme ZDARMA.