Wilbur Smith prodal celosvětově 130 milionů výtisků knih pro dospělé. Tajemství jeho úspěchu spočívá v tom, že si coby protagonisty svých knih vybírá postavy a charaktery z reálného života, které tak trochu „vyšperkuje“, aby jim dodal něco lehce neskutečného, něco navíc. Muži v jeho knihách jsou mužnější a ženy krásnější. Pokudjde o jeho tvůrčí proces, román začíná psát vždy, až když si je jistý úvodem. Tato chvíle nastává po dlouhých měsících rešerší, během nichž se naprosto ponoří do světa, o němž se chystá psát.
Nikdy si nedělá poznámky. Tvrdí, že pokud něco stojí za zapamatování, není nutné si to zapisovat. Pak nechá svou fantazii, aby se ponořila do příběhu. To je podle něj nejlepší část celého psaní. Smith také často nepíše sám, ale ve dvojici s jiným spoluautorem, což je také případ série pro mládež, která začíná zmiňovanou knihou Průtrž. Co jej jako velmi úspěšného autora dobrodružných románů pro dospělé vlastně vedlo k napsání série určené dětem?
Podle slov samotného autora jej inspirovali sami mladí lidé a jejich snahy v oblasti ochrany životního prostředí. Chtěl se jim přiblížit a oslovit je přímo prostřednictvím postav a příběhu.
Smith zdůrazňuje roli dobrodružství v procesu poznání sebe sama a světa kolem nás. Pokud v životě nemáte příležitost dobrodružství sami prožívat, pak vám může pouhé čtení o nich rozšířit obzory nečekanými směry. Autor také doufá, že si čtenář z knihy odnese poznatky o africkém kontinentu, o krutosti i laskavosti lidstva jako celku, o krásách přírody a divočiny a přitom všem se dozví něco o sobě.Jak jsme již zmínili výše, Wilbur Smith na svých knihách často spolupracuje s jinými autory. V případě této série se jednalo o britského spisovatele Chrise Waklinga. Jaké pro něj bylo psát knihu společně s tak populárním spisovatelem? Před touto spoluprací psal Chris knihy sám – psaní pro něj představovalo až osamělý proces. Možnost podílet se na knize s tak slavným kolegou tedy pro něj byla vážně skvělá. Opravdová tvůrčí zábava. Navzájem si nadhazovali nápady a posílali si rozpracované verze kapitol. Podle Chrise je Wilbur Smith mistrem ve stupňování napětí. Dokáže příběh řádně vyostřit a na spoluautorovi pak je, aby mu dodal patřičný lesk.
Co se týče budování příběhu, je Chris, stejně jako Wilbur, vyznavačem podrobných rešerší. K Průtrži si musel nastudovat zdroje pojednávající o bojích o nerostné suroviny v Demokratické republice Kongo, kde se kniha odehrává, a zjistit, jakým způsobem se v afrických dolech získává tantal – jedna z hlavních složek používaných při výrobě našich nepostradatelných každodenních pomocníků, mobilních telefonů. Také zpovídal experta z britské televizní stanice BBC ohledně goril horských a v neposlední řadě strávil spoustu času sledováním filmů o divoké africké přírodě.
Kromě psaní dobrodružných příběhů se Chris věnuje také cestopisům, kde zaznamenává dobrodružství vlastního života – v Austrálii se potápěl se žraloky, v Kašmíru (oblasti na pomezí Indie, Pákistánu a Číny) o vlásek unikl únosu a v africké Keni strávil noc ve stanu obklíčeném lvy. V Puerto Ricu zase pojídal místní exotické mravence. Chutnali po pepři a museli se rychle rozkousat.
Chris by čtenářům Průtrže přál především to, aby si oblíbili hlavního hrdinu Jacka a jeho kamarády, s napětím sledovali jejich osudy a aby v nich vzplála touha přečíst si druhý díl série, který, jak už můžeme prozradit, nese název Blesk.
Text: Eva Kuchtová
Foto: archiv Wilbura Smithe
