V České republice jste novým, neokoukaným autorem. Jaký je to pocit, když vaše dílo vyjde v cizím jazyce?
Samozřejmě je to vždycky úžasné. V první řadě víte, že jste napsali něco dobrého, něco hodného překladu do cizího jazyka. Je také pěkné vědět, že váš příběh znovu ožije, dostane se mu možnosti nového začátku. Také je velmi zajímavé pozorovat, jak je kniha v rozdílných zemích vnímána. Feedback od čtenářů z naprosto odlišných států totiž pokaždé přinese něco nového. Také jsem rád, když můžu zahraničním čtenářům přiblížit vlastní zemi. Musíte mít ale na paměti, že V rouše beránčím ukazuje Finsko jako velmi ponurou a temnou zemi, ale je to jen úzký pohled, který nesmíte brát doslova. V kostce jsem velmi rád, že byla moje kniha v České republice vydána, a fascinuje mě to.
Co podle vás odlišuje V rouše beránčím od jiných severských thrillerů?
Existují tam určité podobnosti i rozdíly. Myslím, že hlavní rozdíly jsou dva: prvním je můj námět – rodinné vraždy. O nich žádný severský autor nepíše, minimálně se jimi nezabývá tak důkladně jako já a nejsou hlavním tématem románu. Můj příběh také pitvá rodiny a snaží se porozumět jejich systému a boji o moc v jeho psychologické podstatě. Není to tedy jen thriller nebo kriminální příběh. Je to taky mnohem více. Druhým rozdílem je hlavní postava Lauri Kivi. Je problémový, ale více a hlouběji než obvyklí hrdinové severských thrillerů. Jeho minulost je pořádně propletená s hlavní zápletkou knihy. A jako bonus bych chtěl zmínit jazyk, který si i ve vší skromnosti myslím, že je mnohem barvitější.
Má některá z postav či událostí svůj předob‑ raz ve skutečnosti, nebo se jedná ve všech ohledech o čistou fikci?
Samozřejmě že ne. Je to čistá fikce. Ale některé události i postavy mají základ v reálném životě. Nicméně tyto základy vyrostly v unikátní a fiktivní stromy a květiny. Povyprávím vám jeden příběh. V roce 2004 jsem byl trošku namyšlený novinář, kterého poslali napsat článek o rodinné vraždě ve východním Finsku. Otec tam zabil dvě děti. Byl to pro mě velmi těžký den. Napsal jsem článek, ale tento příběh mě nikdy úplně neopustil. Pronásleduje mě roky. Nemohl jsem pochopit, jak někdo může zabít své vlastní děti. V rouše beránčím tak v podstatě vznikl proto, abych dokázal tyto otázky vyřešit. Byl to pokus o pochopení. Kniha je tedy snahou vyrovnat se s vlastním zážitkem, ale příběh si samozřejmě šel svou vlastní cestou. A o postavách: musím přiznat, že existují určité podobnosti mezi mnou a Laurim. Možná je moje temná stránka méně temná než ta Lauriho, ale je tam. Každý ji má. Vy taky. Prostě to musíte akceptovat a tu stránku poznat. Ale nejsem Lauri a Lauri není já. Jeho minulost je mnohem strašnější než ta moje.
Lauri Kivi není zrovna ukázkovým příkladem postavy, kterou si každý čtenář hned oblíbí. Jak jste na tom vy? Přirostl vám k srdci?
Nemůžu říct, že by mi přirostl k srdci, ale když jsem ho pořádně poznal, zjistil jsem, že mu dobře rozumím. Byl pro mě jako otevřená kniha. Vždycky vím, jak bude reagovat a co si bude v dané situaci myslet. Spřátelili jsme se. Jsme pokrevní bratři, pokud to není v tomto kontextu příliš morbidní. Samozřejmě Lauri má nějaké stránky, které neschvaluju, ale jak jsem říkal, každý je svým způsobem špatný. Někdo více, někdo méně. A proto je krimi v umělecké branži tak populární. Je to bezpečná a možná někdy nevědomá cesta, jak poznat sami sebe.
Na V rouše beránčím navazuje další kniha s názvem Freefall (Volný pád). Pracujete nyní na něčem dalším? Plánujete pokračovat v sérii s Lauri Kivim, nebo se vám v hlavě rodí nový hrdina?
Freefall (Volný pád) je můj druhý příběh o Lauri Kivim a můžu prozradit, že pracuju na třetí knize odehrávající se ve stejném prostředí a s některými stejnými postavami. Nemůžu vám ale říct více, protože nechci nic víc prozrazovat. Takže toto bude moje další kniha a je možné, že se stejnými postavami budu pokračovat i v budoucnu. Ale ještě předtím – píšu také jeden další thriller s jinými postavami, zvrácenými a rozkošnými zároveň. Bude to samostatný román, bez pokračování. Navždy...
Text: Viktorie Šmajstrlová
Foto: BOOKMEDIA
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.
