Isabell žije se svým manželem v krásném domě, přepychu a zdánlivém štěstí. Jenže skoro rok se snaží otěhotnět, ale stále se nedaří. Jednoho dne se Isabell, přemožena stresem, hádkami o dítěti a velmi nešťastná, náhle sbalí a od manžela jednoduše uteče.
Autorka předkládá čtenářům příjemný a čtivý příběh o lásce a touze po vysněném životě. Příběh, který voní zralými broskvemi a šumí dozrávající levandulí. Velkou devizou románu je právě kouzelné prostředí Provence. Čtenářky okamžitě zatouží projít se spolu s Isabell fialovou záplavou levandulových polí, pozorovat kvetoucí broskvoně či se zakousnout do právě utrženého sladkého plodu.
Levandulové noci, vydané nakladatelstvím MOBA, jsou jednoduchým a oddechovým čtením, kterým si hezky zpříjemníte několik volných odpolední.
Autor: Helena Herynková
* * * * *
První, co mě na knize zaujalo, byla rozhodně obálka – sytě fialové levandulové lány, měkoučká na povrchu a krásně decentní.
Od knihy jako takové jsem neočekávala, že by mě strhla oslnivým dějem, a tak se také stalo.
Hlavní hrdinka Isabelle opouští svého muže a z hodiny na hodinu nasedá do auta a zcela naslepo a nevědouc proč jede do Francie. Hmmm, už na začátku takové naivní psycho. V Provence se řízením osudu ocitne na krásné broskvové farmě, kde majitelem není nikdo jiný než sexy opalený svalovec jménem Corin. Během pár dní spolu zcela očekávaně navážou milostný vztah a vše vypadá jako velká romantická idylka. Samozřejmě do té doby, než se Corin dozví, že jeho milovaná je tak trochu vdaná.
Už při čtení anotace člověku dojde, že tato kniha je prioritně určená k oddechu. Venku je ošklivo, naštval vás šéf nebo vám děti celý večer skáčou po hlavě? Tak to je ta pravá chvíle na Levandulové noci.
Co se mi na knize líbilo, je její nekomplikovanost. Děj vám plyne před očima a vy se nemusíte namáhat s velkým počtem postav, historických souvislostí nebo vztahovými přehazovačkami. Už od začátku víte, kdo ke komu patří a kdo pravděpodobně s kým také skončí. Tato předvídatelnost a naivita příběhu je ale zároveň asi jedním z největších mínusů. V podstatě už víte většinu děje předem.
Závěrem řečeno – pokud toužíte po tom vypnout a nechat se kolébat příjemným nekomplikovaným příběhem, který je navíc zasazen do romantického prostředí jižní Francie, pak nebudete zklamány (záměrně píšu ženský rod, protože muži si v této knize asi moc na své nepřijdou J). Pro čtenáře, který by však zatoužil po více dějové a akčnější knize, budou Levandulové noci zklamáním.
Můj osobní názor na knihu je spíše průměrný. Děj odhadnete už na začátku, zvraty se jaksi nekonají a vše je tak krásně romantické a životně zcela neslučitelné, že jsem měla pocit, že mi z té sladkosti občas trnou zuby. Na druhou stranu jsem po celou dobu měla pocit lehkosti, nemusela jsem u knihy vůbec dávat pozor, a tak jsem si odpočinula od stresu předvánočních dní. Věřím, že tato kniha najde své příznivce zejména mezi obdivovatelkami láskyplných příběhů se šťastným koncem.
Přeji příjemný čas s knihou a provoněné levandulové chvilky.
Autor: Veronika Košťáková