Když nakladatelství Host zveřejnilo ve svém edičním plánu informaci o plánované knize Jackaby od Williama Rittera, nejeden knihomol bezpochyby zbystřil. Ostatně samotné prohlášení, že na nás čeká příběh ve stylu Doktora Who a Sherlocka Holmese, vyvolal vskutku nemalá očekávání. Dokáže je však kniha s naprosto dokonalou obálkou naplnit, nebo budou naše pocity po dočtení spíše smíšené?
William Ritter patří k nastupující generaci amerických psavců, kteří se vezou na neutuchajícím zájmu čtenářů o young adult. Sem ostatně spadá i jeho románová prvotina Jackaby. Avšak na rozdíl od všech dystopií v tomto žánru, nestaví autor na postapokalyptickém světě, ale naopak se vydává do naší minulosti. Do doby Sherlocka Holmese a revolučních vynálezů tehdejší doby. Na druhou stranu se však stále jedná o YA román, včetně některých bolístek tohoto žánru, což může některé čtenáře odradit. O tom však později. Nejprve se podívejme co si autor pro své čtenáře připravil.
Na prvním místě je asi potřeba zmínit postavu, která bude hlavním tahounem této knihy. Tím je samozřejme R. F. Jackaby. Detektiv zabývající se paranormálními jevy si skutečně nic nezadá se svým proslulejším kolegou Sherlockem Holmesem. Ostatně oba mají celou řadu stejných vlastností, je tedy více než jasné, kde se autor při tvorbě této postavy inspiroval.
A stejně jako měl Holmes svého Watsona i Jackaby potřebuje nějakou tu pravou ruku. V jeho případě se jedná u mladičkou Abigail Rookovou, zvídavou a bystrou asistentku, která se již od prvního dne v zaměstnání stane Jackabyho nedílnou součástí. Vlastně se dá říct, že právě na symbióze těchto dvou postav stojí úspěch celé knihy. Autor si dal na těchto dvou hrdinech opravdu záležet do nejmenšího detailu až je možná škoda, že takovouto pozornost nevěnoval i dalším věcem v jeho příběhu.
Samotný děj knihy se točí kolem napínavého případu sériového vraha, jenž obchází městem. A zatímco je policie přesvědčena, že zločiny jsou dílem šílence, Jackaby, coby specialista na paranormálno, si je jistý, že za vším stojí nadpozemská stvůra, kterou v podstatě nemůže ani nikdo vidět. Abychom však Jackabymu nekřivdili, že je blázen, pro paranormální jevy má naprosto vědecké vysvětlení, ostatně sám se považuje za vědce, co na tom, že ho ostatní považují za podivína. Důležité je, že všemu nakonec přijde na kloub.
Kromě hlavních hrdinů je zde ještě jedna věc, která čtenáře bezpochyby zaujme již od samého začátku. Jsou to zmínky o nevysvětlených a nadpřirozených jevech, kterými je kniha doslova prošpikována. Připravte se tak na trolly, skřítky, víly, nebo třeba na zahradní jezírko s kachnou jménem Douglas, která bývala Jackabyho asistentem. Zní to šíleně? Možná, ale je v tom také náznak geniality a navíc to k celému pojetí příběhu skvěle sedí.
Právě všudypřítomný humor s nadsázkou je tím pravým kořením, které vás naprosto vtáhne do děje. Bohužel jak to tak bývá, málokterá kniha si zaslouží nejvyšší hodnocení a tak se ani Jackaby nevyhnul některým chybám. Tou nejzásadnější je samotné vyšetřování, kriminální linie tak vyznívá mezi všemi těmi nadpřirozenými detaily a vytříbenými hrdiny jako chudý příbuzný. Další vadou na kráse může být pro někoho až přílišná a samoúčelová podbízivost autora, který se za každou cenu snaží čtenáře přesvědčit o tom, že Jackaby = Sherlock Holmes. Zjednodušený a relativně přímočarý příběh je s ohledem na žánr a věkovou skupinu, na kterou se autor zaměřil, vcelku pochopitelný jev, který v rámci YA nijak nepřekvapí.
William Ritter se sice nevyvaroval některých začátečnických chyb, ve výsledku však obstál více než důstojně. Jackaby nabízí zábavné počtení, které rozhodně nijak neurazí a navíc je více než slibným rozjezdem nové série. Bude tak rozhodně zajímavé sledovat, jak si William Ritter poradí s pokračováním, které by mělo nakladatelství Host přinést již na podzim letošního roku.
Autor: Petr Čapek