nic netrápí. Vzpomínka je pevně uzavřená v knize. Ale to neznamená, že takové umění a knihy nejsou nebezpečné. Právě naopak.Emmett pracoval na farmě, ale zažil něco nepěkného a už není schopen držet při práci krok s ostatními. Takové lidi na farmě nepotřebují, a tak Emmetta pošlou do dílny jednoho takového vazače vzpomínek, aby tam žil a učil se jeho řemeslo.
Je sice bez lidí, které znal, ale na novém místě se jeho duše uzdravuje, je mu lépe, a navíc se učí nové věci. Pozlacuje ořízky knih, stará se o to, aby kožené
desky dobře držely. Pak jednou do dílny vejde privilegovaný a bohatý Lucian a Emmett k němu okamžitě začne cítit něco zvláštního. Jako by mezi nimi existovalo zvláštní spojení a možná z toho časem bude mnohem víc, než by oba čekali.V příběhu Vazače vzpomínek nejsou knihy, jaké známe a žádné takové, jaké bychom rádi četli. Tady jsou to jen ručně vyrobená a luxusně nazdobená kožená úložiště ošklivých vzpomínek plných zármutku i bolesti.
Tento román není jen fantasy, ale také milostný příběh, ve kterém hrají hlavní roli Romeo a… Romeo. Vzhledem k období, ve kterém se odehrává (Anglie, 19. století), je to částečně také historická fikce. Vazač vzpomínek velice dobře čte a je plný emocí.
Vřele doporučuji.
-ice-
