Zdravotní problémy po vojně, kdy jsem si pomocí léčivek vyléčil žaludeční vředy.
Měl jste nějaké bylinářské vzory?
Těmi pro mě byli Josef Prouza, Josef Zentrich, Pavel Váňa a Pavel Valíček. Z bylinářů historie Mattioli, také Juraj Fándly a Vladislav Šír. Mám rád i německé bylináře středověku, především léčebné umění Hildegardy z Bingenu. Komplexností svých znalostí mě samozřejmě oslovil Jiří Janča.
Je ve vaší nové knize něco opravdu zásadního?
Z domácí klasiky nemám byliny příliš rozdělené na to, co je zásadní a co ne, protože mám rád všechny léčivky. I ty méně používané, třeba šafrán, o kterém píši. Srdeční záležitostíje pro mě eleuterokok ostnitý, jehož sazenici jsem dostal od přítele, bylináře Pavla Váni.
Byl jsem s ním na několika kurzech a opravdu jsme se velice spřátelili. Jeho Rady bylináře Pavla, Průvodce bylináře Pavla celým rokem, kniha o léčivých stromech a keřích nebo o přírodním léčení zvířat, to jsou opravdové perly našeho bylinářství.
Od Pavla Váni jsem získal hodně praktických poznatků. Upozornil mě třeba na klanoprašku čínskou, která chrání játra před chemickými látkami. Na jejich regeneraci působí přímo zázračně a Pavel s jejími plody vyléčil čínské družstvo hasičů, jehož členové měli po hašení požáru v chemičce silně poškozená játra a skončili v invalidním důchodu. Po užívání těchto plodů se jejich zdravotní stav natolik zlepšil, že se mohli vrátit do práce. V knize uvádím recept na přípravu klanopraškového medu, který je vynikající a nesmírně léčivý. Je jednoduchý a zaručí vám ochranu jater po celý rok.
V knize Moje domácí bylinková klasika je několik málo obvyklých léčivých rostlin.
Z méně obvyklých léčivek, které lidé většinou neznají, je to jagavka keříčková. Ta je u nás opravdu téměř neznámá, a přitom má silnější léčivé účinky než aloe vera. Mám s ní hodně zajímavou zkušenost, protože její šťáva zahojila dceři mojí kamarádky pokousání rtů od psa.
Za vynikající rostlinu pokládám eukalyptus citronový, který pěstuji ve skleníku, a také jelení jazyk celolistý. Bez problémů roste venku, k dispozici je po celý rok a moje nejoblíbenější využití je ve formě tinktury, kterou v knize popisuji. Završuje ji vavřín, u kterého uvádím méně tradiční způsoby kuchyňského využití. Jinou pozoruhodnou rostlinou je nádherná denivka plavá. Lidé ji často pěstují a netuší, co mají doma nebo na zahrádce za poklad. Je vynikající hlavně při depresích, kterých v poslední době bohužel přibývá.
Zajímavé informace se týkají i koriandru a medicíny faraonů…
Koriandr je jedno z vůbec nejlepších domácích koření. Je vynikající pro léčbu a samozřejmě i prevencí nadýmání. Medicína faraonů neboli černucha setá a olej z ní je zřejmě nejsilnější olejové přírodní antibiotikum, které u nás existuje.
Považujete nějakou bylinu za cennou z hlediska budoucnosti?
Podle mě je to pekingská tráva, latinsky Murdannia loriformis. Ona vlastně ještě české botanické jméno nemá, ale její léčivé účinky jsou rozsáhlé. Mám s ní dobré zkušenosti při pěstování v květináči. Výhodou domácího pěstování je, že se listy mohou sbírat po celý rok.
Na knize se s vámi podílel Jiří Kuchař. Jak vaše spolupráce vznikla?
Vloni mě pozval do Prahy na křest svojí knihy Léčitelé, jasnovidci a mágové a ukázal mi fotografii, kterou toto dílo zakončil. Je z našeho posledního kurzu s Pavlem Váňou před jedenácti lety. Znám knihu Svět přírodních antibiotik, kterou Jiří připravil společně s Josefem Jonášem, a znáte to, slovo dalo slovo…
Za bylináři lidé dřív jezdili. Je možné vás navštívit doma v Litovli?
Doma mě navštěvují převážně lidé, kteří si ke mně jezdí pro doporučení. Já s bylinkami neobchoduji, ale určitě ukážu, jak
je pěstovat, nebo co se s nimi dá dělat, anebo odkážu na nechráněnou lokalitu, kde se dají najít. Mnohem více se s lidmi setkávám na mých bylinkových kurzech a přednáškách, které pořádám po celé republice. Tam se mě ptají v rámci individuálního poradenství na zdravotní problémy a na rady, jak třeba byliny pěstovat.
Jak vidíte budoucnost bylin u nás?
Záleží na tom, nakolik lidé podlehnou reklamám o zázračné chemii na to, co se prodává v lékárnách, jestli se vydají tzv. třetí cestou ke zdraví a budou sami aktivní. Léčivé byliny se samy nenasbírají, je potřeba vstřícný přístup. Počet zájemců o moji činnost ukazuje, že zájem o léčivé byliny stále přetrvává, a jsem vděčný i za úspěchy lidí, kteří se sami vyléčili pomocí bylinek na základě mých informací.
Léta spolupracujete s měsíčníkem Regenerace. Podle čeho volíte témata vašich článků?
Samozřejmě nechybí přehled bylin, které se v daném měsíci dají najít v přírodě. Letos jsem se kromě toho zaměřil na jedlé rostliny, které si na vycházkách do přírody sám dopřávám. Na webu regenerace.cz najdete i kompletní přehled mých kurzů.
Jaroslav Dušek v předmluvě knihy Moje domácí bylinková klasika také napsal: „Ze srdce rád se setkávám s tímto tajemným bardem, naslouchám jeho výluhům a výtažkům ze zdánlivě známých slov, která dovede macerovat až k zemskému kořeni či k ohnivému semínku.“
To je redakční bylinář měsíčníku Regenerace, pokračovatel české a moravské bylinářské školy. Ohnivé semínko nadšení pro léčivé rostliny ve vás bezpochyby zapálí jeho nová kniha Moje domácí bylinková klasika.
Text: Michael Schubert
Foto: archiv nakladatelství Eminent
Těmi pro mě byli Josef Prouza, Josef Zentrich, Pavel Váňa a Pavel Valíček. Z bylinářů historie Mattioli, také Juraj Fándly a Vladislav Šír. Mám rád i německé bylináře středověku, především léčebné umění Hildegardy z Bingenu. Komplexností svých znalostí mě samozřejmě oslovil Jiří Janča.
Je ve vaší nové knize něco opravdu zásadního?
Z domácí klasiky nemám byliny příliš rozdělené na to, co je zásadní a co ne, protože mám rád všechny léčivky. I ty méně používané, třeba šafrán, o kterém píši. Srdeční záležitostíje pro mě eleuterokok ostnitý, jehož sazenici jsem dostal od přítele, bylináře Pavla Váni.
Byl jsem s ním na několika kurzech a opravdu jsme se velice spřátelili. Jeho Rady bylináře Pavla, Průvodce bylináře Pavla celým rokem, kniha o léčivých stromech a keřích nebo o přírodním léčení zvířat, to jsou opravdové perly našeho bylinářství.
Od Pavla Váni jsem získal hodně praktických poznatků. Upozornil mě třeba na klanoprašku čínskou, která chrání játra před chemickými látkami. Na jejich regeneraci působí přímo zázračně a Pavel s jejími plody vyléčil čínské družstvo hasičů, jehož členové měli po hašení požáru v chemičce silně poškozená játra a skončili v invalidním důchodu. Po užívání těchto plodů se jejich zdravotní stav natolik zlepšil, že se mohli vrátit do práce. V knize uvádím recept na přípravu klanopraškového medu, který je vynikající a nesmírně léčivý. Je jednoduchý a zaručí vám ochranu jater po celý rok.
V knize Moje domácí bylinková klasika je několik málo obvyklých léčivých rostlin.
Z méně obvyklých léčivek, které lidé většinou neznají, je to jagavka keříčková. Ta je u nás opravdu téměř neznámá, a přitom má silnější léčivé účinky než aloe vera. Mám s ní hodně zajímavou zkušenost, protože její šťáva zahojila dceři mojí kamarádky pokousání rtů od psa.
Za vynikající rostlinu pokládám eukalyptus citronový, který pěstuji ve skleníku, a také jelení jazyk celolistý. Bez problémů roste venku, k dispozici je po celý rok a moje nejoblíbenější využití je ve formě tinktury, kterou v knize popisuji. Završuje ji vavřín, u kterého uvádím méně tradiční způsoby kuchyňského využití. Jinou pozoruhodnou rostlinou je nádherná denivka plavá. Lidé ji často pěstují a netuší, co mají doma nebo na zahrádce za poklad. Je vynikající hlavně při depresích, kterých v poslední době bohužel přibývá.
Zajímavé informace se týkají i koriandru a medicíny faraonů…
Koriandr je jedno z vůbec nejlepších domácích koření. Je vynikající pro léčbu a samozřejmě i prevencí nadýmání. Medicína faraonů neboli černucha setá a olej z ní je zřejmě nejsilnější olejové přírodní antibiotikum, které u nás existuje.
Považujete nějakou bylinu za cennou z hlediska budoucnosti?
Podle mě je to pekingská tráva, latinsky Murdannia loriformis. Ona vlastně ještě české botanické jméno nemá, ale její léčivé účinky jsou rozsáhlé. Mám s ní dobré zkušenosti při pěstování v květináči. Výhodou domácího pěstování je, že se listy mohou sbírat po celý rok.
Na knize se s vámi podílel Jiří Kuchař. Jak vaše spolupráce vznikla?
Vloni mě pozval do Prahy na křest svojí knihy Léčitelé, jasnovidci a mágové a ukázal mi fotografii, kterou toto dílo zakončil. Je z našeho posledního kurzu s Pavlem Váňou před jedenácti lety. Znám knihu Svět přírodních antibiotik, kterou Jiří připravil společně s Josefem Jonášem, a znáte to, slovo dalo slovo…
Za bylináři lidé dřív jezdili. Je možné vás navštívit doma v Litovli?
Doma mě navštěvují převážně lidé, kteří si ke mně jezdí pro doporučení. Já s bylinkami neobchoduji, ale určitě ukážu, jak
je pěstovat, nebo co se s nimi dá dělat, anebo odkážu na nechráněnou lokalitu, kde se dají najít. Mnohem více se s lidmi setkávám na mých bylinkových kurzech a přednáškách, které pořádám po celé republice. Tam se mě ptají v rámci individuálního poradenství na zdravotní problémy a na rady, jak třeba byliny pěstovat.
Jak vidíte budoucnost bylin u nás?
Záleží na tom, nakolik lidé podlehnou reklamám o zázračné chemii na to, co se prodává v lékárnách, jestli se vydají tzv. třetí cestou ke zdraví a budou sami aktivní. Léčivé byliny se samy nenasbírají, je potřeba vstřícný přístup. Počet zájemců o moji činnost ukazuje, že zájem o léčivé byliny stále přetrvává, a jsem vděčný i za úspěchy lidí, kteří se sami vyléčili pomocí bylinek na základě mých informací.
Léta spolupracujete s měsíčníkem Regenerace. Podle čeho volíte témata vašich článků?
Samozřejmě nechybí přehled bylin, které se v daném měsíci dají najít v přírodě. Letos jsem se kromě toho zaměřil na jedlé rostliny, které si na vycházkách do přírody sám dopřávám. Na webu regenerace.cz najdete i kompletní přehled mých kurzů.
Jaroslav Dušek v předmluvě knihy Moje domácí bylinková klasika také napsal: „Ze srdce rád se setkávám s tímto tajemným bardem, naslouchám jeho výluhům a výtažkům ze zdánlivě známých slov, která dovede macerovat až k zemskému kořeni či k ohnivému semínku.“
To je redakční bylinář měsíčníku Regenerace, pokračovatel české a moravské bylinářské školy. Ohnivé semínko nadšení pro léčivé rostliny ve vás bezpochyby zapálí jeho nová kniha Moje domácí bylinková klasika.
Text: Michael Schubert
Foto: archiv nakladatelství Eminent
