Lukáš Lhoťan je spisovatel a publicista, bývalý muslim a bývalý redaktor židovského webu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Arménský holocaust, Ježíš Kristus a islám a nejnověji také Eurabia.
Z křesťanství jste přešel k islámu, následně zpět ke křesťanství. Proč je pro vás náboženství tak důležité? A co třeba ateismus? Měl jste období čistě ateistické?
Ne, období čistě ateistické jsem nikdy neměl. Náboženství je pro mě důležité. Mé mamince nás pomohl vychovávat dědeček, se kterým jsme pravidelně chodívali do kostela a Bůh byl pro mě součástí života od malička. Ateismus mě nikdy neoslovil. Když mi ve dvanácti letech dědeček umřel, dostal jsem se do konfliktu v hodině náboženství, kde mi bylo trochu necitlivě řečeno, že Ježíš Kristus si přál, aby ten dědeček zemřel. Tehdy jsem zanevřel na křesťanství a více mě zaujal ten islám, protože byl tehdy prezentován jako lepší forma křesťanství.
Často jsem se setkával s názorem, že muslimové i křesťané nechápou, jak může být člověk ateista zároveň morální. Jak se díváte na toto nepochopení?
Já to znám z toho muslimského hlediska, kde člověk musí být násilím nucen k dodržování nějakých pravidel a zákonů ve společnosti. Za křesťanské hledisko nechci moc mluvit, protože jsem se nedostal k hlubšímu prostudování křesťanské morálky. Teprve se snažím všechno poznávat a učit.
Vy jste se přidal k muslimům v pubertě. Jaké okolnosti vás k tomu vedly konkrétně?
Já jsem nad tím takto neuvažoval. Ale když nad tím teď přemýšlím, mohl zde hrát určitou roli i pubertální vzdor, ale ne tak docela. Velkou roli sehrálo právě úmrtí mého dědečka v období dospívání.
Islámskou komunitu jste nicméně opustil. Muslimové nesou velice těžce, když někdo opustí jejich řady a přestane věřit. Jak na toto komunita v České republice reagovala ve vašem případě?
Můžeme vycházet jen z toho, co prezentují na veřejnosti. Pár muslimů, které znám, ti to moc neřešili, protože věděli, že se to všechno vyvíjelo postupně a že můj rozchod s islámem je přirozeným výsledkem, vývojem mého poznání a je to moje volba. To bylo ale pár lidí, pro ostatní to byl asi celkem otřes. Ale nikdy jsem se nesetkal s osobními útoky.
Co říká o odpadlictví od islámu přímo Korán?
Korán přímo nehovoří o odpadlictví, hovoří o lidech, kteří šíří pohoršení z pohledu islámu. To je více kategorií lidí, to nejsou jen odpadlíci, jsou to třeba také nevěřící a podobně. Mohamed říká, že odpadlíci od islámu mají být zabíjeni, ale protože to reálně vedlo ke konfliktům, tak někteří teoretici islámského práva se snažili toto zjemnit a vytvořit teorii, že mají zabíjet jen ty, kteří veřejně vystupují proti islámu.
Jaký máte názor například na Okamuru, Konvičku a podobné lídry?
Pana Okamuru neznám osobně, všiml jsem si pouze toho, že on vždy reaguje na témata, která jsou ve společnosti. Martina Konvičku znám trochu, viděli jsme se asi třikrát, jinak ho znám jen z diskuzí na internetu. Já si myslím, že sice vidí dobře problém, ale vidí špatně zdroj problému. Jeho řešení podle mě ten problém nakonec spíše zhorší. Ale je to opravdu na debatu.
Kniha Eurabia se zabývá aktuálním tématem, přesto je poměrně malá a stručná. Není to škoda?
Určitě to pro některé lidi škoda je. Zjistil jsem ale, že jsou dvě kategorie čtenářů. Jedna kategorie se rozhoduje na základě toho, jak moc stručná kniha je, protože nemají tolik času číst knihu, která má třeba 300 stran. Druhá kategorie čtenářů chce naopak podrobnější knihy. Moje představa do budoucna je, že na každé téma bych chtěl mít jednu stručnou knihu a jednu knihu, která je rozsáhlejší.
Jaký máte názor na válku v Sýrii? Jak ji ukončit? Je třeba řešením vstup Ruska do konfliktu?
To je téma spíše zahraniční politiky. Je třeba si uvědomit, že demokracie sama o sobě nebude fungovat, pokud demokraticky nebudou smýšlet obyvatelé. Odstranit nějakou vládu a zavést tam volby neznamená, že ty lidé budou volit rozumně. Režim v Sýrii se dal změnit i jinými postupy, než se to udělalo. Mělo se to udělat ideologicky, ne násilně. Nakonec se lidé sami rozhodnou, že chtějí změnu.
Pojďme se přesunout ke knize Arménský holocaust. Jak je možné, že tento holocaust nebyl vůbec za holocaust uznán v globálním měřítku?
Já jsem přesvědčen o tom, že velká výhoda Turků byla v tom, že to dělali v době, kdy to ještě nebylo možné tak mediálně pokrýt. Nikdo nechtěl Turky moc dráždit, protože je chtěl mít za spojence. Byla to složitější situace, protože Arméni, když je Turci masakrovali, nechtěli čekat, až je vyvraždí a přidali se na stranu carského Ruska a snažili se osvobodit svou zemi.
Myslíte si, že se třeba v budoucnu toto téma otevře a ty oběti budou nějakým způsobem očištěny?
To si nedovolím říct. Situace se v Turecku vyvíjí tak radikálně, že si nikdo nedovolí říct, jak to tam bude v budoucnu vypadat, a genocida nebyla primárně etnická, ale byla kulturní a náboženská.
Jak si vysvětlujete to, že je současná uprchlická vlna tak extrémní? Je zde celá řada konspiračních teorií. Například, že je Barack Obama je převlečený muslim a podobně. Jak to vidíte vy?
Tak k tomu Baracku Obamovi. To přímo s tou imigrací nesouvisí. Já si nemyslím, že by byl muslim, i když z pohledu islámského práva muslim je. Tím, že se narodil muslimskému otci.
Když jste byl ještě muslim, dodržoval jste i zvyky, které se k tomu vážou?
Úplně na počátku, v mém mládí, jsem se snažil určitou dobu tyto zvyky dodržovat. Nejsou zase tak složité, máte se pětkrát denně modlit, držet půst a poté máte náboženskou pouť. Co se týče jídla, v tom problém také není.
Jaký byl hlavní důvod toho, že jste se odvrátil od islámu?
Když jsem se seznamoval s islámem a začal jsem žít v tom prostředí, tak jsem začal zjišťovat, že to všechno není tak, jak jsem to viděl z venku. Zajímal jsem se o počátky islámu a začal srovnávat osobnost Ježíše Krista s osobností Mohameda. Pak jsem si říkal, proč by Mohamed měl být vzorem podle islámu, a ne Ježíš? A to mě přivedlo k uvědomění, že jsem se asi tehdy vydal špatnou cestou.
Moderoval: Filip Šimeček
