Terapie šokem
Vaše tělo i rozum to s vámi myslí dobře, to si buďte jistí. Ale někdy vás už mohou začít rozčilovat tím, jak vám dávají najevo, že jste naprostá troska a budižkničemu. Kde berou ostatní tolik sebevědomí a jak je možné, že jim vychází přesně to, co si vezmou do hlavy? Sebelítost vám nepomůže. Vzepřete se taky a vraťte svůj život do správných kolejí! Kniha Vzchopte se, do p**ele! by vás mohla zajímat hned ze dvou důvodů: zaprvé se vyhýbá esoterickým frázím o andělské energii nebo blocích z minulých životů a zadruhé vás neučí dosahovat závratných výšin, ale naopak být vděčný za to, co máte. To je totiž podle autora jediný způsob, jak být v životě šťastný.
Matthew Kimberley podává své myšlenky trochu drsným jazykem. Nebere si servítky, ale nabízí přesně to, co vy právě potřebujete. Vaši příbuzní nebo kamarádky vám sice poskytnou rameno na vyplakání, ale nikdo z nich se vám neodváží říct do očí, ať se už proboha seberete a začnete se sebou něco dělat. Takže Vzchopte se, do p**ele! pomůže všem, kdo nepotřebují jen politování, ale touží po skutečné změně. Autor učí čtenáře převzít odpovědnost za vlastní život a říká: „Pusťte se do toho po malých krůčcích, zatněte zuby a vydržte, bojovníci. Nedejte se!“.
Z bábovky rockovou hvězdou
Čas od času život profackuje každého, takže se vůbec nemusíte stydět za stav, do kterého jste se dostali. Důležité je začít od sebe a nesvalovat vinu na pandemii či erupce na Slunci. I když se vám podaří řídit se radami a pohnout se ze současné nekomfortní situace, nečekejte neskonalé štěstí jako z fotky na instagramu. Jde pouze o vaši vlastní pohodu, vyrovnanost a pocit, že jste vnitřně svobodní. Člověk, který často chybuje, je mnohem silnější než jeho perfektní kolega, protože je vytrénovaný. Jak se dozvíte, udělat blbost není prohra, ale lekce, která vám přidává zkušenosti.
A co když vás nepotkala nepříjemnost, ale zasekli jste se jen na mrtvém bodě v práci či ve vztazích, nebo jste bez přátel, bez partnera a osamělí? Matthew Kimberley vám vysvětlí, že řešení nenajdete ve věštění osudu u kartářky nebo projíždění sociálních sítí. Je potřeba, abyste si sami na sebe ušili boudu a kontakty aktivně vyhledávali – třeba přihlášením na nějaký kurz nebo chozením ven na procházky.
Lehce se to řekne, ale hůře provede, proto si musíte projít celou knížkou a postupovat po kapitolách. Především je třeba říct že Vzchopte se, do p**ele! je velmi vtipné čtení bez otřepaných frází, takže pokud by se vám náhodou nepodařilo vzít znovu život do svých rukou, alespoň vás dokáže rozesmát – a to se počítá!
