V březnu proběhla v Domě knihy Knihcentrum Ostrava beseda a autogramiáda Ondřeje Holinky, autora kuchařky plné nadupaných receptů prověřených opravdovým tátou a kopou mlsných malých pus.Supertáta na rodičovské dovolené se stará o tři kluky a napsal kuchařku. Kuchařka pro supertátu obsahuje nejen deset tematických kapitol, kdy táta vaří polívky, dělá svačinky i oblíbené omáčky a těstoviny, ale také zápisky z Ondrova deníku, v nichž se mimo jiné dozvíte, jak nepropadnout alkoholismu, jak vyřešit problém a nevyžírat pořád dokola ledničku a mnoho dalších zážitků z jeho šťastných i zoufalejších dní. Ondrovy recepty zaberou minimum čas. Podrobně popsané postupy zvládne i táta nevařící a inspirací budou tomu v kuchyni zběhlému.
Ondřej Holinka je vyučený kuchař. Na myšlenku, že by mohl napsat kuchařku, ho přivedli známí, kteří se se svými dětmi občas stavili na návštěvu. Dostali něco dobrého k jídlu a s úžasem zírali, že se jejich potomci cpou s chutí něčím, o co by doma nezavadili, například zeleninou. S přípravou knihy mu také pomohli kamarádi. Kniha má zatím úspěch hlavně u maminek, které chválí, že je to vtipně napsané a dětem to chutná. Některé z ní vaří a jiné ji koupily tatínkům s nadějí, že se chopí vařečky.
Jak vznikl nápad na kuchařku psanou tátou na mateřské dovolené, respektive rodičovské dovolené?
Ten nápad vznikl zvláštním způsobem. A to tak, že jsem byl doma a v každé malé chvilce, kdy jsem měl čas, tak jsem si zapisoval různé vtipné příhody a ve finále to dalo dohromady knihu s nějakými recepty, které kluci jedli.
Takže byly i podněty z venku?
Ano, byly i podněty z venku. Jezdilo k nám mnoho návštěv a všichni se divili, jak se to dá všechno jednoduše zvládat.
S jakými zkušenostmi jste šel na tu rodičovskou dovolenou?
S žádnými. Na mateřské dovolené jsem byl se třemi syny. Bylo to asi šest let. Celé je to o tom, jak si to člověk časově upořádá.
Jak těžko se hledá ten systém?
Myslím, že v tomto žádná logika není.
Myslíte si, že pořád přetrvávají předsudky vůči mužům v domácnosti?
Já myslím, že v dnešní době už ne. Dnes už je to spíše bráno jako samozřejmost, že se partneři domluví. V době, kdy jsem byl já, to ještě tak běžné nebylo.
Myslíte si, že ty role vycházejí z nějakých předem daných dispozic?
Když jsem se tím hlouběji zabýval, tak i v přírodě je standardní, že samice vychovává své potomky. Ale já si myslím, že jsme vývojově jinde a záleží hlavně na domluvě dvou partnerů.
Proč si myslíte, že doma chlapi většinou nevaří?
To je úplně jasné. Protože, když doma něco uvaří, tak to ta žena bude vyžadovat častěji. Oni vařit nechtějí. Ale když to vezmu na obranu mužů, málokdy jsem viděl třeba ženu venku u grilu.
Takže spíše pohodlnost nebo strach, že to po nich bude manželka vyžadovat, protože manželka uvidí, že je muž také schopen něco udělat?
Myslím, že je to padesát na padesát.
Jak je to s nakupováním? Většina mužů to nemá moc ráda a taky to samozřejmě trochu souvisí s vařením.
Tak určitě to má souvislost s tím, že většinou nakupuje ten, kdo vaří. Nákupy se většinou týkají potravin. Co se týká oblečení, tak to nakupuji dětem taky já, protože vím, jakou mají děti velikost oblečení.
Zase to chce asi nějaký systém, jaké je to ideální pro každou rodinu, je to tak?
Určitě, přesně tak.
Máte už nějaké reakce na vaše recepty od lidí, kteří vás předtím vůbec neznali?
Mám pozitivní reakce.
Takže ověřené recepty fungují?
Přesně tak. Dost známých si to pořídilo proto, že jsem to psal já. Ale když mi pak posílali MMS, jak to jejich dětem chutná, tak mě to strašně hřálo.
Řešíte trendy ohledně zdravé stravy?
Samozřejmě se snažím klukům vařit zdravě, ale chci, aby jedli všechno. Každý si ten svůj jídelníček buduje a každému chutná něco jiného. Myslím si, že všeho by se mělo s mírou, mělo by se ochutnat všechno.
Inspirujete se světovými šéfkuchaři nebo hledáte inspiraci někde jinde?
Dnes se může člověk snadno podívat na internetu. Já osobně mám rád pořady o vaření a inspirace je vlastně skoro všude.
