Recenze: Čokoládová krev

archiv revue
Kniha, která předčila veškerá má očekávání, a ta byla veliká! Po přečtení autorčina díla „Peníze pro Hitlera“ jsem si stihla udělat jakýs takýs obrázek o tvorbě Radky Denemarkové a věděla jsem tudíž, že mě čeká něco skvělého. Ovšem toto byla ohromná nálož fantastického čtení.
V žádném případě nejde o jednoduché čtení, někdy se musíte vrátit k vyřčenému, abyste pochopili, jak bylo autorkou popsané vlastně myšleno, avšak někdy nebudete ani moci sto pochopit ten šílený tok písmenek. Těch názorů a myšlenek, které se vám proženou hlavou s každou kapitolou, bude fůra, na to se musíte připravit, nicméně to, co vám kniha předá, se nedá vlastně ani popsat.

Měla jsem pocit, že nečtu knihu, ale že s paní Radkou sedíme u kávy a povídáme si o nesnadném údělu žen, a to nejen v devatenáctém století, na které román odkazuje. Čokoládová krev má své hrdiny, ale ti nejsou pro román primárně tím nejdůležitějším. Jejich role tkví v tom poukázat na konkrétních historicky doložitelných osobnostech osudy tehdejší celé generace. Moc mě potěšilo, že byla vybrána i Božena Němcová. V zásadě je pro mne prototypem ženy-bojovnice. Její životopis je neskutečným proudem emocí. V celé její osobě se bije silná touha zbořit přihlouplé zažité konvence a role určené katolickou církví, chce být svobodná, volná a mít na výběr, tak jako muži! On samotný pohled na ženy, jež jsou, dle mužské logiky, méněcennými bytostmi, je trestuhodný a v mnoha ohledech se vlastně za celá století nezměnil. Jejich místo je v domácnosti, u plotny, s dětmi pod sukní. Nikdo nestojí o jejich názory. Vůči muži stojí vždy v podřadné roli. ONI jsou pány… Chtěla bych říct, že je tohle vnímání už dávno pryč, ale v kolika zemích světa nemá ženské pokolení žádná nebo alespoň omezená práva? Kolikrát je role ženy v určité profesi zesměšňována? Kolikrát je na ni pohlíženo spatra jen proto, že nemá koule mezi nohama?

Nemá cenu bojovat s předsudky. Převalují se lidem v podvědomí a přežívají z generace na generaci.“ – citace z knihy, str. 74 –

Jazykově se jedná o naprosto mistrovské dílo a je potřeba mu věnovat dostatečnou pozornost a energii. Bavila mě až neskutečná provázanost s dnešní dobou. Jak se vlastně nic za ta léta nezměnilo. Stále opakujeme stejné chyby, generaci za generací, a nejsme schopni se z chyb našich předchůdců poučit. Můžeme si za to vlastně sami, svou nedbalostí a nepozorností.

„Svět je krásný. Člověk je plevel.“ – citace z knihy, str. 139 –

Marnivost, upjatost, netolerance, zlomyslnost, touha někoho ovládat, ale i vlastnit – to jsou hlavní pilíře každé společnosti, co světem člověk bloudí.

Autorka jednotlivé příběhy a události doby vměstnala do kupé jednoho společného divokého vlaku, který se řítí nezadržitelně dál. Jeho rychlost se zvyšuje a nabaluje na sebe snad ještě víc negativ, než když vyjel z počáteční stanice. Ještě dlouho mi bude v hlavě znít “tak, tak. Vlak jede, jede vlak“. Za zmínku stojí rovněž zvláštní ořízka, která vznikla jako výraz respektu k literatuře a těm, kteří dříve psali rukou na nesourodé svazky vzácného a drahého papíru.

Za mne ohromný klobouk dolů, klaním se až k zemi. Tohle napsat a dát dohromady, to muselo dát hodně práce, a jít s „výsledkem“, tedy s pomyslnou kůží na trh, muselo chtít také kus odvahy, protože, co si budeme, přečte si to jeden šovinista a už bude oheň na střeše. Jsem však v klidu, žádný šovinistický buran nemá na to, aby tohle dílo přečetl, natož pochopil.

Autor: Denisa Šimíčková
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

S příchodem nového roku se mnoho lidí zamýšlí nad tím, jak efektivněji organizovat svůj čas a úkoly. Diáře se stávají oblíbeným nástrojem, který nám pomáhá udržet přehled o každodenních povinnostech, cílech a plánech.
Říjnový žebříček nejprodávanějších knih v našem e-shopu je tady!
Kniha mě na první pohled zaujala svou laskavou a něžnou obálkou. Ihned mi bylo jasné, že nezůstane jen tak bez povšimnutí. Navíc je zaměřena na téma, které mě velmi zajímá. Doporučila bych ji všem, kteří se nacházejí na životní křižovatce a nevědí, co si se svým životem počít.