Slovenský autor Dominik Dán má na svém kontě desítky románů a ve své domovině patří k nejprodávanějším autorům. Přesto si stále dokáže udržet anonymitu, kterou zdůvodňuje tím, že kdysi pracoval u policie. Jeho knihy jsou čistokrevné krimi romány založené na vyšetřování, odehrávají se ve fiktivním Našem Městě a jejich ústřední postavou je detektiv Richard Krauz. Jednotlivé příběhy nejdou chronologicky za sebou, ale na přeskáčku mapují nejzajímavější dobrodružství několika policistů z prestižního oddělení vražd. Aktuální Klubko zmijí u nás vydalo nakladatelství Slovart.
Dominik Dán své příběhy zasazuje do aktuální politické situace konkrétní doby, a protože si nebere servítky, tak i věci neznalý čtenář pochopí, jak to kdysi chodilo. Ačkoliv se tento příběh odehrává již v demokracii, Slovensko ani Česko se dosud nevyrovnalo se svou komunistickou minulostí. Celá společnost se snaží zapomenout na to, co bylo, pokouší se začít znovu, ale znáte to – staré hříchy mají dlouhé stíny. Nová doba s sebou přináší další problémy, z nichž asi nejhorší je rozpínání mafie a podplácení úředníků. Richarda Krauze se zrovna tohle osobně dotýká, protože mezi mafiánskými hlavouny jsou i jeho někdejší spolužáci ze základky.
Klubko zmijí obsahuje několik detektivních zápletek, které si užijí všichni milovníci napětí a promyšlených zločinů. Předchozí knihy byly o něco přímočařejší a některé záhady nebyl problém rozlousknout, ale zde vás čekají náročné hádanky, za které by se nemuseli stydět ani autoři klasických detektivek. Třebaže tu Richard vystupuje jako hlavní postava, hodně prostoru dostali i jeho kolegové. Jedním z důvodů je i to, že Richard musí najít ve svém okolí krysu, která dělá všechno proto, aby jeho vyšetřování nebylo úspěšné.
Hlavní zápletka se točí kolem dvou brutálních vražd. První obětí je významný prokurátor a druhou kandidát na starostu. Brzy je zřejmé, že kolem obou zločinů je spousta tajemství a že mocní nepřátelé si nepřejí, aby Richard Krauz se svým týmem vypátral vraha. Dán přivedl na scénu několik zajímavých a originálních postav, přičemž nezapomněl ani na výrazné ženské postavy. Příběh je okořeněný černým a poněkud obhroublým humorem, který policisté používají k ventilování stresu. Jejich jazyk je z velké míry nespisovaný a není v něm nouze o vulgarismy, což koresponduje s náladou příběhu.
Autor i jeho hrdinové mají za to, že „byla holt blbá doba plná podplácení“, a tento pocit dokážou vsugerovat i čtenářům. Jestliže patříte k mladším ročníkům, klidně román považujte za velmi čtivou a zároveň brutálně upřímnou učebnici dějepisu. Pasáže týkající se fungování policie a politiky jsou velmi odvážné, a když se nad nimi zamyslíte, dojde vám, proč Dominik Dán zarytě trvá na tom, že své knihy bude podepisovat smyšleným jménem. Klubko zmijí je peprné a surové čtení, díky kterému si uděláte obrázek o tom, jak to funguje (nebo spíše nefunguje) v justici a policejních složkách.
Autor: Veronika Černucká
