Pokud jste po ohlášení Rebirthu měli strach, že nakladatelé nadobro zaříznou celou New 52, Wonder Woman: Vůle je dalším důkazem toho, že se tak naštěstí neděje. Navíc v případě této série by tomu byla věčná škoda. Brian Azzarello rozehrává napříč celou sérií vskutku zajímavý příběh, který si rozhodně zaslouží naši pozornost. O to smutnější je fakt, že je to právě Wonder Woman, které nejvíce ubližuje frekvence vydávání, kterou u ní BB Art nastolil. S prvním dílem (Krev) jsme se mohli setkat již v roce 2015. Nyní takřka o tři roky později, se na pulty českých knihkupců dostává teprve třetí díl ze šesti, na kterých se Azzarello v rámci relaunche New 52 podílel.
Wonder Woman zde získala nový kostým a zcela nový příběh původu. Dosud byla Diana vytvořena z hlíny svou matkou, která ji s pomocí bohů vdechla život. Zde je ovšem dcerou Hippolyty a boha Dia. Původní příběh zrodu byl vysvětlen jako krycí historka, aby ji uchránili od hněvu Héry, manželky Dia. A právě kolem řeckých božstev se točí ústřední linie celé této série. Ostatně o tom jsme se mohli již přesvědčit v předchozích knihách, které u nás již vyšly (Krev, Odvaha). V tomto ohledu pokračuje Vůle ve šlépějích svých předchůdců.
Po turbulentních událostech z předchozích dílů, v nichž se na Olympský trůn dostal marnotratný Apollón a Héra se ocitla mezi lidmi, přichází menší zklidnění, přesto se nedá říct, že by se zde nic nedělo. Vůle sice není tolik akční jako předchozí dvě knihy, zároveň však tvoří velice důležitý dílek celkové mozaiky, bez kterého se neobejdeme. Wonder Woman stále pátrá po Diově “nemanželském” dítěti, které nedokázala ochránit a chce jej navrátit jeho matce. Je jí však více než jasné, že se tentokrát bez pomoci neobejde. Obrátit se proto musí na nevlastní sourozence z řad bohů a polobohů, kteří jí však nejsou právě dvakrát nakloněni. Aby toho nebylo málo, na scénu přichází kromě Olympanů i všemocný válečník z hlubokého vesmíru, jenž se zapojuje do honu na bezbranné, potenciálně však všemocné nemluvě. A do toho všeho se v Antarktidě probouzí pradávné mocné zlo.
Brian Azzarello celý příběh okolo Olympanů a Wonder Woman ještě více zamotává a přidává další dějové linie, které dodávají celé sérii na atraktivitě. Přesto si tentokrát vystačí s relativním minimem akce. Wonder Woman: Vůle se line především na “vykecávací” rovinně. Textu je zde opravdu požehnaně, aktuálnímu dílu série to však rozhodně nijak neškodí. Ba právě naopak. Z Vůle je cítit, že se jedná o zajímavou rozehrávku, před dalším důležitým zlomem celé série.
Bohužel právě zde přichází na řadu jedno velké ALE, za které však nikterak nemůže tvůrčí tým Wonder Woman. Azzarellova WW je koncipována tak, že si ji nejvíce užijete ve větších celcích, kdy i naprosté drobnosti začnou zapadat na své místo a před vámi se začne dohromady skládat celá mozaika. Bohužel v případě českého vydání není tento styl moc dobře možný. Jedna kniha ročně je zkrátka strašně málo na to, abychom si mohli tuto sérii užít naplno. Protože po přečtení této knihy, prostě budete potřebovat další díl. Žel bohu ten je zatím v nedohlednu a tak vám po dočtení zůstanou spíše rozporuplné pocity, než nějaký hluboký zážitek.
Po grafické stránce se stále nic nemění. Ostatně i třetí Wonder Woman zůstává především pod taktovkou Cliffa Chianga. Tomu sice tentokrát vypomáhá i Tony Akins, Amilcar Pinna, a Goran Sudžuka, celkový vzhled tohoto komiksu se však nikterak příliš nemění. Stále je tak vcelku originální a snadno rozpoznatelný, čímž se skvěle odlišuje od běžné mainstreamové produkce. Zároveň však toto pojetí nemusí uchvátit všechny čtenáře a je si na něj potřeba trochu zvykat. Však vzhledem k tomu, že se jedná již o třetí knihu, dá se předpokládat, že si většina čtenářů Wonder Woman k tomuto pojetí svou cestu již našla.
Wonder Woman: Vůle má bezpochyby co nabídnout a své fanoušky bezpochyby nezklame. Bohužel zároveň naráží na nedostupnost dalších dílů, po kterých budete chtít po dočtení této knihy sáhnout. Díky jejich absenci je tak celkový dojem lehce neúplný. Jak již bylo řečeno Azzarellovu Wonder Woman si totiž nejlépe užijeme ve větších celcich. Na to si však budeme muset nejspíše ještě pár let počkat...
Hodnocení: 70%
Autor: Petr Čapek
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.
