BLACK FRIDAY = čtení a zábava od 39 Kč

Co nám oheň vzal - působivá kombinace reálna, magičnosti a hororu

archiv revue
Soubor povídek Co nám oheň vzal, jehož autorkou je argentinská prozaička a novinářka Mariana Enriquezová, vyvolal v loňském roce obrovský zájem nejen ve své domovině, ale upoutal čtenáře (a samozřejmě nakladatele) doslova po celém světě. O české vydání se na sklonku roku postaralo brněnské nakladatelství Host a výtečný překlad Lady Hazaiové.
Působivá kombinace reálna, magičnosti a hororu. Současný „Edgar Allan Poe v sukních“ učaruje svými povídkami i ty, jež povídky ani horory obvykle nečtou…

Soubor povídek Co nám oheň vzal, jehož autorkou je argentinská prozaička a novinářka Mariana Enriquezová, vyvolal v loňském roce obrovský zájem nejen ve své domovině, ale upoutal čtenáře (a samozřejmě nakladatele) doslova po celém světě. O české vydání se na sklonku roku postaralo brněnské nakladatelství Host a výtečný překlad Lady Hazaiové.

Sbírka překládá čtenáři dvanáct samostatných povídek, z nichž každá je bez přehánění lepší než ta předešlá. Situovány jsou do Buenos Aires a jeho předměstí, které tak před čtenářem defiluje ve všech svých barvách a odstínech. Zakořeněný vztah k rodnému místu či jistá pompéznost se tu mísí s čpící hnilobou, chudobou a temnotou. Autorka s mistrovským umem spojuje reálno s magičností, z čehož vám bude minimálně příjemně mrazit v zádech.

Enriquezová vypráví o věcech mezi nebem a zemí (či mezi zemí a peklem?)velmi uvolněným a příjemným stylem - je konverzační, živá, někdy až groteskní, a za tím vším zatraceně temná. Úvodní obrazy povídek jsou jako vystřižené z každodenního života - manželé, kteří se stěhují do nového domu; žalobkyně řešící jeden ze svých obvyklých případů; výstřední spolužačka v pozici outsidera; nastupující deprese u blízkého přítele… Přestup za hranici „obvyklého“ přichází pozvolna, v drobných nuancích, a přeci pokaždé nečekaně.

Ať už se v hlavní roli dále ocitají letité mýty a povídačky, duchové, vyčpělá láska nebo drogy, zůstanete nejspíš nejméně u poloviny povídek při dočtení poslední věty s pusou dokořán. Autorka jednoduše ví, ve které chvíli utnout příběh, aby z něj ve čtenáři zanechala co největší (mrazivý) dojem. Idea cliffhangeru tady funguje na výbornou - zmatenost a nevěřícnost jsou synonymem k této knize.

Přesvědčivost Enriquezové je ohromná. Snad je to tím, že je nevtíravá a přirozená, a proto i více děsivá. Kupříkladu v povídce Adelin dům nás zavádí mezi tři dospívající děti, jejichž zapálení pro horor jim postaví do cesty jistý strašidelný dům. V příběhu nazvaném Pavlíček zatloukl hřebíček se vydáváme prostřednictvím místního průvodce turistů po stopách dnes již mrtvého dětského vraha malých dětí, a v Pavučince zase na výlet mladých manželů, z nichž se domů vrátí jen jeden…

Co nám oheň vzal je výborný soubor gotických povídek, jenž vás bude stejně jako děsit, tak i bavit. Vytříbený vypravěčský styl autorky se o to dokonale postará!

Autor: Eva Šamánková
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština
Co nám oheň vzal
Čeština

Co nám oheň vzal

0.0 0
259 212
POSLEDNÍ KUSY
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Možná jste o Abhejali Bernardové dosud neslyšeli, a my bychom to rádi napravili. Tahle inspirující žena jako desátý člověk na světě dokončila výzvu „Oceans Seven“. Je první člověk pocházející ze země bez moře, každou přeplavbu navíc zvládla na první pokus. Pracuje jako překladatelka a šéfka nakladatelství Madal Bal. Je také mistryní ČR v běhu na 100 km a 24 h, od 18 let se věnuje meditaci. O svých výpravách nejen po světě, ale hlavně do vlastního nitra, napsala knihu Dokud voda neskončí. Nedávno vyšla i audiokniha, kterou namluvila Tereza Bebarová.
V sobotu 16. listopadu jste se mohli v Ostravě setkat s Karin Krajčo Babinskou, autorkou knižní novinky Čarodějky, která se konala v DOMĚ KNIHY KNIHCENTRUM.cz. Autorku doprovodil Richard Krajčo.
„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –