Stručné nastínění obsahuOd roku 2000 je Momahedou Ould Slahi několikrát zadržován a od roku 2002 je uvězněn v internačním táboře v Guantánamu. Zdá se, že ze svého trápení jen tak snadno nevyvázne, a proto se rozhodl tři roky po svém zadržení sepsat deník, ve kterém vystihuje nejen život před svým zadržením, ale především odehrávající se události v daném vězení. Poukazuje také na vládní a justiční systém a svou nelehkou a možná i bezcennou snahu ospravedlnit sám sebe.
„Všichni jsme si toužili vynahradit měsíce nuceného ticha, chtěli jsme ze sebe dostat veškerou zlobu a utrpení, a tak jsme celých třicet nadcházejících dní, což byl čas strávený v bloku ………………, naslouchali úžasným příběhům každého z nás. Když nás později přemístili do jiného bloku, mnozí z mých spoluvězňů plakali, protože je oddělili od jejich nových přátel. Také jsem plakal.“ (str. 80)
Dojmy a hodnocení
Mohamedou Ould Slahi je mužem a mauritánským občanem, který rozhodně nemá jednoduchý život. Jeho cesta životem je trnitá a smyslem tohoto díla, které se před české čtenáře dostává, je předložit a ukázat ostatním své vlastní zkušenosti, které by snad nikdo nechtěl zažít.
V knize sledujeme jeho deníkové záznamy od roku 2000, kdy byl střídavě zadržován a propouštěn ke své rodině. Skrze řádky se však dozvídáme také o událostech předcházejícím jeho zatčení, které jsou pro pochopení celé situace klíčové.
Velmi zajímavé na těchto deníkových údajích je jejich grafické zpracování. Čtenářovu oku jsou totiž skrytá různá jména, data, místa a praktiky vyšetřování. Díky tomu je možné při čtení zapojit svoji představivost a fantazii, ale zároveň se někdy čtenář nachází před složitou situací, kdy mu chybí podstatné informace a v dějové linii tak může začít tápat.
I přes zmíněnou občasnou problematiku chybějících podstatných informací, je deník zatčeného muže bez debat poutavý a rozhodně zajímavý. Díky tomuto dílu máme možnost zjistit mnoho informací, které běžným lidem zůstávají zcela utajené. Autor ve svém deníku předkládá například popisy krutostí v některých věznicích, kde se běžně používají tělesné, sexuální a psychické mučící praktiky.
„Pak tě dneska naučíme něco o skvělým americkým sexu. Vstávej!“ ………………………. Postavil jsem se do stejně bolestivé polohy jako už asi posledních sedmdesát dní.“ (str. 232)
Závěrem lze tedy říci, že kniha je osobním pojednáním, jež nám ukazuje odehrávající se děsivé události, ale i osobní pocity. To vše tvoří kvalitní dílo, které mnoho čtenářů poučí, zaujme, dojme a především zcela určitě rozlítí nad nespravedlností a bezmocí.
Hodnocení: 85%
Autor: Petra Buriánová
