Česká spisovatelka Markéta Plechšmídová (1986) se nechala volně inspirovat svými zkušenostmi s brigádami v Kanadě, kde strávila několik let a vystřídala řadu profesí. Svůj debutový román Dneska půjdu spát až zítra napsala po návratu do Česka, když pracovala u státní správy. Nyní je spisovatelkou na volné noze a se svým manželem provozuje farmu na pěstování asijské houby shiitake. Knihu Dneska půjdu spát až zítra vydalo nakladatelství Motto.
Její psaní vyžadovalo velkou dávku odvahy a myslím, že jistá otrlost se očekává i od čtenářů. Ačkoliv to nikde není řečeno přímo, s ohledem na věk hlavní hrdinky a její myšlenkové pochody i způsob vyjadřování si příběh vychutnají zejména mladší ročníky. Marina je krátce po maturitě, a aby si vydělala peníze, vyrazila s partou přátel do Ameriky. Poprvé bylo všechno v pořádku, ale rok nato se Marina a její tři přátelé rozhodli, že vyrazí na vlastní pěst. Ve své naivitě si mysleli, že se nemůže stát nic hrozného, ale opak byl pravdou.
Po úvodních scénách v letadle, kde se seznámíme se čtveřicí hlavních postav, se ocitneme v kanceláři imigračních úředníků. Marina do této chvíle působila jako trošku sobecká a sebestředná dívka, která řešila sex v letadle a to, jak si užije léto. Kvůli její chybě z nepozornosti ale úředníci zjistí, že přijela do Ameriky načerno. Marina zapírá a všechno zhorší tím, že na úředníky křičí a chce je napadnout. Po pár hodinách skončí ve vězení a bez přehánění můžeme říct, že její bezstarostné mládí právě skončilo.
To, co se jí děje, chápe mladá žena jako osobní urážku. Protože vyrůstala v demokratické zemi a za demokratickou považuje i Ameriku, nechápe, jak ji mohl spolknout systém. V jistém ohledu román Dneska půjdu spát až zítra připomíná politické romány varující před zneužitím moci. Marina popisuje drsný střet s realitou, ale to ještě netuší, že velmi brzo se ocitne v pekle. Je totiž převezena do jiného vězení mezi skutečné kriminálnice. Od těch ji rozlišuje jen barva vězeňského oblečení a vy správně tušíte, že tu s ní nikdo nebude zacházet v rukavičkách.
Některé scény vás šokují svou bezcitností a surovostí. Marina i čtenáři přijdou o veškeré iluze a vy se bude divit, co všechno je možné v jedné z nejvyspělejších zemí světa. Marina se pokouší kontaktovat svoji matku a přítele, ale pobyt ve vězení navždy ovlivní jejich vztahy. Marina si uvědomuje, že už nikdy nebude stejná jako dřív. Prochází peklem, ale otázka je, zda ji to zlomí, nebo naopak zocelí. Markéta Plechšmídová zvolila rychlé tempo vyprávění, kterému podřídila i jazyk. Najdete tu vulgarismy, jadrné průpovídky i řadu anglických vět. I díky tomu působí celý příběh realisticky a vám z něj bude běhat mráz po zádech.
Autor: Veronika Černucká
