BLACK FRIDAY = čtení a zábava od 39 Kč

Recenze: Převzetí

archiv revue
Knih od českých autorů není nikdy dost a když navíc spisovatel zabrousí do fantastiky, tak jednoduše není nad čím přemýšlet! V březnu vydalo nakladatelství CooBoo knihu Vojtěcha Záleského Převzetí. Už samotná obálka navnazuje k četbě, jelikož slibuje pořádný kus noir urban fantasy. A to je panečku v našich končinách opravdu něco originálního!

Kdo je Vojtěch Záleský?
 

Vystudoval filozofii na Univerzitě Pardubice a v současné době působí jako literární redaktor. Věnuje se teorii tvůrčího psaní a hudbě.  Jeho prvním publikovaným románem je Ďáblovo zlato (2020, Moba), které napsal společně s Lukášem Štěrovským a které bylo oceněno v soutěži o nejlepší knihu detektivního žánru za rok 2020 zvláštní cenou poroty.
 

Retro a alternativa dohromady
 

Děj našeho příběhu se odehrává ve 20. letech v alternativní verzi Spojených států amerických. Co vás napadne, když se zmíní tato doba? Ano, gangsteři a nespoutaný boj o peníze a moc. To máme i v tomto světě, který je ale navíc okořeněn o změtvory – tedy původně lidi, které tajemné Záření přeměnilo na bytosti několika ras nebo druhů, jež každý  má určité vlastnosti. Ať už to jsou hilfové, mordeři nebo deři. Víc o tomto světě se dozvíte až při začtení, svět je to opravdu unikátní.
 

Protagonistou je mladý a neohrožený člověk Paul, který je vlastně takovým gangsterem a operuje v silné dvojce s Meg, která je změtvor. Protloukají se spolu životem a snaží se urvat kus žvance. To se změní, když Paulův bratr, kněží Rem, záhadně zmizí. Paul odjíždí do Nového Amsterdamu a spolu s dalším změtvorem se ho snaží najít. Nebude to ovšem vůbec jednoduché a při pátrání budou muset překonat nejedno úskalí…
 

Proč Převzetí číst?
 

Tak zaprvé, je fajn být při čtení vlastenec a dát šanci mladým a nadějným českým autorům, což Vojta Záleský rozhodně splňuje! Pak taky odnož fantastiky s dávkou urban noiru naláká nejednoho příznivce tohoto úzkého žánru.
 

Vytvořený svět působí originálně, to nemohu autorovi upřít, jen mi zde chyběl ze začátku trochu úvod do tohoto netradičního světa a přišlo mi to poněkud matoucí a než jsme si na všechny rasy zvykla, tak jsem byla i chvilku mimo. Nicméně hlavně vytvořený a jedinečný svět s mnoha druhy bytostí je hlavní devízou knihy.
 

Pak kniha nabízí mimojiné i silné vztahové linky, které by měly být tahákem příběhu, jak Paula a jeho odloučeného bratra, tak zde prostupuje i romantická chemie mezi Paulem a Meg. Nicméně mně osobně zaujal hlavně vnitřní souboj Meg, kdy se snažila naučit se mít ráda a přijmout samu sebe takovou, jaká je.
 

Román Převzetí jistě stojí za přečtení, byť třeba z toho důvodu, že nic podobného v naší zemi nenajdete a občas je fajn, zabřednout do jiných cizích světů a nechat se pohltit alternativním retro příběhem.
 

Hodnocení: 70 %
Autor: Iva Lutonská

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty

Převzetí

0.0 0
od 279
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Možná jste o Abhejali Bernardové dosud neslyšeli, a my bychom to rádi napravili. Tahle inspirující žena jako desátý člověk na světě dokončila výzvu „Oceans Seven“. Je první člověk pocházející ze země bez moře, každou přeplavbu navíc zvládla na první pokus. Pracuje jako překladatelka a šéfka nakladatelství Madal Bal. Je také mistryní ČR v běhu na 100 km a 24 h, od 18 let se věnuje meditaci. O svých výpravách nejen po světě, ale hlavně do vlastního nitra, napsala knihu Dokud voda neskončí. Nedávno vyšla i audiokniha, kterou namluvila Tereza Bebarová.
V sobotu 16. listopadu jste se mohli v Ostravě setkat s Karin Krajčo Babinskou, autorkou knižní novinky Čarodějky, která se konala v DOMĚ KNIHY KNIHCENTRUM.cz. Autorku doprovodil Richard Krajčo.
„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –